Pavel Bureš, Jan Lechner
Rozhodli jsme se zabývat touto otázkou, protože nás zaujala svým rozsahem, možnostmi a náplní. Chtěli jsme si také udělat představu o tom, jací obratlovci a v jaké hojnosti jsou v dané oblasti zastoupeni.
Coby hlavní podklady při sledování rozšíření obratlovců, zejména drobných savců, nám sloužily vývržky dravců a sov. Další stopy, jako například otisky, požerky nebo trus se zajistit nepodařilo. U vývržků bylo obtížné určit jejich původce a nepodařilo se to u všech vzorků.
Vývržky byly rozplaveny proudem vody s pomocí sítka a poté ošetřeny v ethanolu. V okolí byly rozmístěny živolovky, které byly prohlíženy přibližně po čtyřech hodinách. Současně proběhlo mapování výskytu křečka polního (Cricetus cricetus) v katastru obce Nasavrky. Pokus o odchyt křečka pomocí vytápění a výkopu byl neúspěšný.
Získaný materiál jsme určovali pomocí klíče uvedeného v seznamu použité literatury (Anděra a Horáček, 1982).
Níže uvedené výsledky vycházejí často z neúplných zbytků savců, kde některé určovací znaky nemohly být použity. Určování probíhalo na základě srovnávání znaků, jejichž hodnoty byly naměřeny posuvným měřidlem, s hodnotami uvedenými v použitém klíči. Počet jedinců nalezených ve vývržcích je pouze přibližný a je zatížen chybou.
Vývržky byly nacházeny v katastru obcí Nasavrky, Ctětín a nedaleko objektu zříceniny hradu Strádov ve Slavické oboře. K nálezům docházelo především v jehličnatém lese nebo jeho okolí.
Odchyt byl zaměřen na získání živých jedinců a byl prováděn po dobu čtyř dnů. Coby návnadu jsme použili tvrdý sýr a živolovky (drátěné kopule s otevíratelným dnem) jsme kontrolovali po čtyřech hodinách. První past byla umístěna v keři uprostřed strniště, druhá v přechodovém stanovišti mezi podmáčeným okolím potoka a pšeničným polem, třetí v břehovém porostu.
Během odchytu nebyl žádný obratlovec odchycen. Pátrali jsme také po stopách rozšíření křečka polního. Cílem byly nory s průměrem okolo 8 cm umístěné v okolí polí a silničních příkopech. Po objevení několika nor křečka polního v okolí Nasavrk jsme se pokusili křečka chytit a noru prozkoumat pomocí výkopu. Pokus byl neúspěšný a údaje nebyly získány.
Průzkum stop, který jsme v oblasti provedli, jistě zcela neodpovídá rozloze lokalit, které jsme navštívili. Nebylo v našich silách učinit podrobnější průzkumy.
Získané informace o druhovém složení potravy sov a dravců se shodují s poznatky získanými z kontrolního vzorku pocházejícho z okolí Šumavy.
Ve vývržcích jsme nalezli a učili celkem tři druhy savců, z toho dva hlodavců. Vzhledem k tomu, že jen savců ,,bylo v oblasti prozatím zjištěno 47 druhů" (Bárta, 1999), je zřejmé, že přínos práce není velký. Tato členitá oblast, zahrnující rozsáhlé plochy kulturní stepi, stejně jako porosty s monokulturami smrku a stanoviště v údolí Chrudimky, by zcela určitě vyžadovala rozsáhlejší pozorování. Pro příští průzkum se ukazuje nutným použití většího množství živolovek a je třeba většího počtu pozorovaných stanovišť.
