Stopy po výskytu a činnosti obratlovců

Pavel Bureš, Jan Lechner

Úvod

Rozhodli jsme se zabývat touto otázkou, protože nás zaujala svým rozsahem, možnostmi a náplní. Chtěli jsme si také udělat představu o tom, jací obratlovci a v jaké hojnosti jsou v dané oblasti zastoupeni.

Postup

Coby hlavní podklady při sledování rozšíření obratlovců, zejména drobných savců, nám sloužily vývržky dravců a sov. Další stopy, jako například otisky, požerky nebo trus se zajistit nepodařilo. U vývržků bylo obtížné určit jejich původce a nepodařilo se to u všech vzorků.

Vývržky byly rozplaveny proudem vody s pomocí sítka a poté ošetřeny v ethanolu. V okolí byly rozmístěny živolovky, které byly prohlíženy přibližně po čtyřech hodinách. Současně proběhlo mapování výskytu křečka polního (Cricetus cricetus) v katastru obce Nasavrky. Pokus o odchyt křečka pomocí vytápění a výkopu byl neúspěšný.

Získaný materiál jsme určovali pomocí klíče uvedeného v seznamu použité literatury (Anděra a Horáček, 1982).

Výsledky

Níže uvedené výsledky vycházejí často z neúplných zbytků savců, kde některé určovací znaky nemohly být použity. Určování probíhalo na základě srovnávání znaků, jejichž hodnoty byly naměřeny posuvným měřidlem, s hodnotami uvedenými v použitém klíči. Počet jedinců nalezených ve vývržcích je pouze přibližný a je zatížen chybou.

Místa nálezů

Vývržky byly nacházeny v katastru obcí Nasavrky, Ctětín a nedaleko objektu zříceniny hradu Strádov ve Slavické oboře. K nálezům docházelo především v jehličnatém lese nebo jeho okolí.

Rozbor vývržků a nálezů

  1. Vývržek neznámého původu obsahuje zachovalou lebku potkana (Rattus norvegicus), kosti a chlupy. Ve vzorku byla nalezena také část hrudi dvoukřídlého hmyzu.
  2. Vývržek výra velkého (Bubo bubo) obsahující spodní čelisti hraboše polního (Microtus arvalis), odhadem ze čtyř jedinců. Dále byly nalezeny části kostí ptáků a peří.
  3. V dalším vývržku výra velkého se nacházela lebka rejska obecného (Sorex araneus) a 15 čelistí hraboše polního, větší množství menších kostí a obratlů.
  4. Obsah žaludku výra velkého, v němž bylo nalezeno peří, pět kusů spodních čelistí hraboše polního a malé množství úlomků větších kostí. Tento vzorek nepochází ze zkoumané oblasti a jeho úloha je srovnávací.
  5. Výržek kalouse ušatého (Asio otus) obsahující drobné kosti a zbytky lebek sedmi hrabošů polních.
  6. Nález čtyř lebek králíka (Oryctolahus sp.).
  7. V oblasti byl nalezen také uhynulý netopýr (Myotus mystacinus).
  8. Pozorovali jsme dále různé druhy ptáků, několik obojživelníků a plazů.
  9. Na základě nálezu příznačného značkovacího trusu byla zjištěna přítomnost kuny.

Odchyt drobných savců

Odchyt byl zaměřen na získání živých jedinců a byl prováděn po dobu čtyř dnů. Coby návnadu jsme použili tvrdý sýr a živolovky (drátěné kopule s otevíratelným dnem) jsme kontrolovali po čtyřech hodinách. První past byla umístěna v keři uprostřed strniště, druhá v přechodovém stanovišti mezi podmáčeným okolím potoka a pšeničným polem, třetí v břehovém porostu.

Během odchytu nebyl žádný obratlovec odchycen. Pátrali jsme také po stopách rozšíření křečka polního. Cílem byly nory s průměrem okolo 8 cm umístěné v okolí polí a silničních příkopech. Po objevení několika nor křečka polního v okolí Nasavrk jsme se pokusili křečka chytit a noru prozkoumat pomocí výkopu. Pokus byl neúspěšný a údaje nebyly získány.

Diskuse

Průzkum stop, který jsme v oblasti provedli, jistě zcela neodpovídá rozloze lokalit, které jsme navštívili. Nebylo v našich silách učinit podrobnější průzkumy.

Získané informace o druhovém složení potravy sov a dravců se shodují s poznatky získanými z kontrolního vzorku pocházejícho z okolí Šumavy.

Závěr

Ve vývržcích jsme nalezli a učili celkem tři druhy savců, z toho dva hlodavců. Vzhledem k tomu, že jen savců ,,bylo v oblasti prozatím zjištěno 47 druhů" (Bárta, 1999), je zřejmé, že přínos práce není velký. Tato členitá oblast, zahrnující rozsáhlé plochy kulturní stepi, stejně jako porosty s monokulturami smrku a stanoviště v údolí Chrudimky, by zcela určitě vyžadovala rozsáhlejší pozorování. Pro příští průzkum se ukazuje nutným použití většího množství živolovek a je třeba většího počtu pozorovaných stanovišť.

Písemné prameny