Srovnání přirozeného lesa a lesní monokultury

Lenka Činčárová, Jan Lechner

Vypracováno v roce 2000 v Račicích v rámci přírodovědného soutředění středoškoláků pod odborným vedením Radima Hédla a Milana Řezáče.

Úvod

Tento námět jsme si vybrali, protože nás zaujala možnost poodhalit ekologické činitele utvářející rostlinná společenstva a jejich dopad na ně. Někteří lidé poměrně snadno určí, který les je umělý a který přirozený. Méně jich však rozezná hlubší rozdíly, které tyto druhy lesů doprovázejí. To jsme si také vzali za cíl. Budeme se snažit posoudit, v jakém rozsahu jsou tyto lesy ovlivněny člověkem. Musíme si však uvědomit skutečnost, že dnes nenajdeme tento biotop zcela přirozený. Proto za přirozený považujeme ekosystém, který by pravděpodobně vznikl, kdybychom současný stav ponechali neomezeně dlouho samovolnému vývoji bez vlivů člověka.

Postup

Fytocenologický snímek
   Jedná se o popis složení porostu na vymezené ploše. Při výběru plochy je kladen důraz na stejnorodost porostu. Je vytvořen seznam druhů zvlášť pro každé patro (E3 - stromové, E2 - keřové, E1 - bylinné, E0 - mechové) a zaznamená se jejich pokryvnost, čili poměrné zastínění v daném patře a přímá pokryvnost pomocí Braun-Blanquetovy sedmičlené stupnice: r (-) vzácný, + velký vzácný nebo malý hojnější, 1 pokryvnost do 5%, 2 pokryvnost 5 až 25%, 3 pokryvnost 25 až 50%, 4 pokryvnost 50 až 75%, 5 pokryvnost 75 až 100%.

Pomůcky
   Pásmo (20 m), krejčovský metr, cestovní mapa okresu Rakovník (1:50 000).

Popis stanovišť
   Všechna tři stanoviště se nacházejí vedle sebe na plošině v nadmořské výšce 370 m n.m., severně od obce Hůrka (423 m n.m.) na pravé straně údolí potoka Žloukavy v okrese Rakovvník (Anonymous, 1999). Vzájemnou polohu stanovišť znázorňuje obrázek 1.

Obrázek 1: Přibližná vzájemná poloha stanovišť

Vysvětlivky: 1, 2, 3 - čísla stanovišť

Výsledky

Tabulka 1: Základní popis podmínek stanovišť
Stanoviště123
pH5,15,15,1
barva půdytmavě hnědáčernáhnědá
mocnost listového opadu [cm]>2,<3>2,<34
mocnost polorozložené ústrojné hmoty [cm]>3,<5>4,<51
složení opadubukové a habrové listí + jehličíborové jehličíbukové listí
sklon povrchu [°]555
osvitSZSZSZ
průměrná hustota zalesnění [stromů na ar]24276,5

Vysvětlivky k tabulce 1: Všechna stanoviště se nacházejí vedle sebe (viz obrázek1). Na stanovišti 1 se vyskytuje mladý stejnověký smíšený les s polorozbořenou oplocenkou. Přechod mezi stanovišti 1 a 3 je ostrý. Na stanovišti 2 roste poměrně mladá stejnověká borová monokultura s celkem ostrými přechody vůči stanovišti 3. Na stanovišti 3 je stejnověký starý bukový les.

Tabulka 2: Skladba stromového patra
Složení stromového patra lesa na stanovišti 1
1. snímek2. snímek
hustota [ks/ar]obvod kmene (průměr; min.; max: [cm])hustota [ks/ar]obvod kmene (průměr; min.; max: [cm])
bez černý (Sambucus nigra)--132; 32; 32
borovice lesní (Pinus sylvestris)----
buk lesní (Fagus sylvatica)833; 13; 471026,8; 14; 36
dub zimní (Quercus petraea)132; 32; 32--
habr obecný (Carpinus betulus)1218,7; 5; 40413,8; 1; 47
javor mléč (Acer platanoides)114; 14; 14--
javor babyka (Acer campestre)123; 23; 23--
jedle bělokorá (Abies alba)----
modřín opadavý (Larix decidua)456,8; 44; 72664,8; 42; 73
Složení stromového patra lesa na stanovišti 2
1. snímek2. snímek
hustota [ks/ar]obvod kmene (průměr; min.; max: [cm])hustota [ks/ar]obvod kmene (průměr; min.; max: [cm])
bez černý (Sambucus nigra)----
borovice lesní (Pinus sylvestris)2243,2; 23; 762440,7; 29; 58
buk lesní (Fagus sylvatica)--113; 13; 13
dub zimní (Quercus petraea)----
habr obecný (Carpinus betulus)47,5; 6; 1237,7; 6; 9
javor mléč (Acer platanoides)----
javor babyka (Acer campestre)----
jedle bělokorá (Abies alba)----
modřín opadavý (Larix decidua)----
Složení stromového patra lesa na stanovišti 3
1. snímek2. snímek
hustota [ks/ar]obvod kmene (průměr; min.; max: [cm])hustota [ks/ar]obvod kmene (průměr; min.; max: [cm])
bez černý (Sambucus nigra)----
borovice lesní (Pinus sylvestris)----
buk lesní (Fagus sylvatica)5138,6; 114; 1752122,5; 115; 130
dub zimní (Quercus petraea)--3115,3; 102; 132
habr obecný (Carpinus betulus)--272; 68; 76
javor mléč (Acer platanoides)----
javor babyka (Acer campestre)----
jedle bělokorá (Abies alba)--1111; 111; 111
modřín opadavý (Larix decidua)----

Vysvětlivky k tabulce 2: V prvních sloupcích každého snímku je zaznamenána hustota stromů jednoho druhu v počtu jedinců na ar (ks/ar). V druhých sloupcích každého snímku je průměrná hodnota obvodu kmene daného druhu a jeho nejnižší a nejvyšší naměřená hodnota). Les stanoviště 1 je hustý a převládají v něm listnaté stromy. Hodnoty obvodů jsou malé. Je to mladý, stejnověký a poměrně nízký les. Na stanovišti 2 je opět stromoví husté, stejnověké a malého vzrůstu, avšak výrazně převažuje borovice. Na posledním stanovišti 3 roste poměrně řídký les s převahou buku. Stromy mají velké obvody a jsou vysoké, les je starší.

Tabulka 3: Skladba bylinného patra
Zaznamenané druhystanoviště 1stanoviště 2stanoviště 3
1. snímek2. snímek1. snímek2. snímek1. snímek2. snímek
bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis)11+++3
buk lesní (Fagus sylvatica)---r21
dub zimní (Quercus petraea)rr-r-r
habr obecný (Carpinus betulus)r--rr+
hrachor lecha (Lathyrus vernus)rr-rr+
jaterník podléška (Hepatica nobilis)++-+r+
krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum)r-r-r+
kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera)22+-r2
mléčka zední (Mycelis muralis)-rrr11
netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora)-r++12
řeřišnice nedůtklivá (Cardamine impatiens)-r-rr-
sasanka hajní (Anemone nemorosa)-+r+-r
srha mnohomanželná (Dactylis polygama)-r-r1-
třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea)-++r1+
maceška (violka, fialka) lesní (Viola reichenbachiana)-++++1
česnáček lékařský (Alliaria petiolata)++---+
mařinka vonná (Asperula odorata)r+--11
mateřka trojžilná (Moehringia trinervia)+---+-
válečka lesní (Brachypodium sylvaticum)+---rr
zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium)r---rr
bez černý (Sambucus nigra)rr-r--
javor mléč (Acer platanoides)r--r--
kapraď samec (Dryopteris filix-mas)-r-r--
konopice dvouklanná (Galeopsis bifida)-rrr--
kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)-r-+--
svízel lesní (Galium sylvaticum)r-r+--
bika hajní (Luzula luzuloides)---rr-
lipnice hajní (Poa nemoralis)---r+1
ostružiník maliník (Rubus idaeus)---2-r
ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea)---++-
růže šípková (Rosa cf. canina)--rr-r
strdivka nící (Melica nutans)---r-2
vrbovka horská (Epilobium montanum)---rr-
hluchavka žlutá (pitulník) (Galeobdolon luteum)+-----
javor babyka (Acer campestre)r-----
kopytník evropský (Asarum europaeum)-+----
modřín opadavý (Larix decidua)-r----
borovice lesní (Pinus sylvestris)---r--
jahodník obecný (Fragaria vesca)---+--
kostřava ovčí (Festuca ovina)---r--
meruzalka srstka (Grossularia uva-crispa)--r---
rulík zlomocný (Atropa bella-dona)--r---
šťavel kyselý (Oxalis acetosa)---r--
třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)---r--
vikev kašubská (Vicia cassubica)--r+--
žindava evropská (Sanicula europaea)-----r
pšeníčko rozkladité (Milium effusum)-----r
jestřábník zední (Hieracium murorum)----+-
jedle bělokorá (Abies alba)-----r
starček hajní (Senecio ovatus)-----r
svízel křížatý (Cruciata laevipes)----r-

Vysvětlivky k tabulce 3: Při zaznamenávání pokryvnosti rostlin bylinného patra jsme postupovali podle Braun-Blanqueta (viz Fytocenologický snímek), vzácný výskyt jsme značili písmenem r, - značí, že jsme danou rostlinu v příslušném čtverci nenalezli. Na všech třech stanovištích dohromady jsme zaznamenali celkem 43 druhů bylin a osm druhů dřevin (semenáčků). Z toho bylo 14 druhů, tedy 27,5% všech druhů, společných pro všechna stanoviště. Společných pro stanoviště 1 a 2 bylo šest druhů (11,8%), pro stanoviště 2 a 3 sedm druhů (13,6%) a pro stanoviště 1 a 3 pět druhů (9,8%). Čtyři druhy se nacházely pouze na stanovišti 1, osm pouze na stanovišti 2 a šest druhů se objevilo jen stanovišti 3.

Tabulka 4: Pokryvnost porostu jednotlivých pater
Patra porostustanoviště 1stanoviště 2stanoviště 3
1. snímek2. snímek1. snímek2. snímek1. snímek2. snímek

Vysvětlivky k tabulce 4: Pokryvnost porostu je udávána v setinách (procentech). Ani v jednom snímku nebyli zaznamenání zastupci keřového patra (rostliny o velikosti 1 - 3 m). Na zastíněnosti se podílela též jednotlivá patra stromová, která jsme však nezaznamenávali, neboť pro naši práci neměla tak velký význam. Les stanoviště 1 byl výrazně stinný. Stanoviště 2 a 3 byla světlejší. Stanoviště 3 bylo dále prosvětleno ze západní strany, kde se nacházela zemědělská půda.

Rozprava

Pro nedostatek času jsme vybírali stanoviště v co nejmenší možné vzdálenosti od obytné budovy. Následkem tohoto omezení nejsou vybrané porosty zrovna nejvhodnější pro záměr výzkumu. Stanoviště josu malých rozměrů, leží vedle sebe a vzájemně se ovlivňují (druhy se mohou mezi nimi přesouvat, je zde poměrně malá druhová pestrost). Výhodou jsou však podobné stanovištní podmínky (viz tab. č. 1). Ze stromového porostu, který je stejnověký, je patrno, že člověk všechna tři stanoviště ovlivňoval již od jejich počátku. Z mapy ,,Potenciální přirozená vegetace biosférické rezervace Křivoklátsko" (Kolbek, 1997) jsme zjistili, že na všech zkoumaných plochách byla vymapována vegetace zařazená do asociace Tilio cordatae-Fagetum (lipové bučiny). Tomu odpovídají nalezené druhy jako jsou buk lesní (Fagus sylvatica), kyčelnice cibulknosná (D. bulbifera), pšeníčko rozkladité (M. effusum), bažanka vytrvalá (M. perennis), hluchavka žlutá čili pitulník (L. galeobdolon), žindava evropská (S. europaea), bika hajní (L. luzuloides), maceška lesní (V. reichenbachiana), mléčka zední (M. muralis), strdivka nící (M. nutans). Z těchto deseti druhů se devět vyskytuje na stanovišti 3, a to zpravidla v tomto typu lesa s nejhojnějším výskytem. Avšak na žádném ze zkoumaných stanovišť jsme nezaznamenali lípu srdčitou (T. cordata). Zaznamenaný stav však naznačuje úzké vztahy s v okolí mapovaným porostem subasociace Melampyro nemorosi-Carpinetum abietosum (černýšová dubohabřina jedlová) (Kolbek, 1997). K této domněnce nás vedla přítomnost druhů javor babyka (A. campestre), dub zimní (Q. petraea), habr obecný (C. betulus), vikev kašubská (V. cassubica), kostřava ovčí (F. ovina), ptačinec velkokvětý (S. holostea), hrachor jarní (L. vernus), starček hajní (S. ovatus), jaterník podléška (Hepatica nobilis), svízel lesní (Galium sylvaticum), šťavel kyselý (Oxalis acetosa) a řeřišnice nedůtklivá (C. impatiens). Tyto se vyskytovaly stejnou měrou na všech stanovištích.

Nejpřirozenějším se nám jevilo stanoviště 3 - podle hajních druhů, které se zde vyskytují. Jsou jimi sasanka hajní (Anemone nemorosa), kyčelnice cibulkonosná (D. bulbifera), bažanka vytvralá (M. perennis), maceška lesní (V. reichenbachiana), třtina rákosovitá (C. arundinacea), jaterník podléška (H. nobilis). Tyto druhy upřednostňují vlhkou půdu. Mezi nalezené druhy příznačné vysokokmenným bučinám patří žindava evropská (S. europaea), jestřábník zední (H. murorum), svízel křížatý (G. sylvaticum ), jedle bělokorá (A. alba), pšeníčko rozkladité (M. effusum) a starček hajní (S. ovatus). Protože se tyto druhy nevaskytují na ostatních stanovištích, jsou pravděpodobně háklivé na lesní zásahy. Méně náchylnými původními lesními druhy, které se objevily kromě stanoviště 3 také ve vyhrocenějších podmínkách stanoviště 1, jsou mařinka vonná (G. odoratum), válečka lesní (B. sylvaticum) a zvonek kopřivolistý (C. trachelium).

Stanoviště 1 a 2 se nám jeví více narušenými. Rostou zde dusíkomilné druhy, mezi které patří bez černý (S. nigra), konopice dvouklanná (G. bifida) a kopřiva dvoudomá (U. dioica). Dále jsme na stanovišti 1 nalezli druhy javor mléč (A. platanoides), javor klen (A. campestre) a habr obecný (C. betulus), kterým je vlastní rychlé osidlování vykácených ploch. Z těch pak postupně mizí, jak jsou zarůstány bukem a jinými silnějšími dřevinami. To potvrzuje, že tento les byl vysázen poměrně nedávno. Vysazen sem byl také modřín opadavý (L. decidua). Původním se nám naopak jeví stínomilný kopytník evropský (A. europaeum). Na stanovišti 2 se nachází vikev kašubská (V. cassubica), kostřava ovčí (F. ovina), třezalka tečkovaná (H. perforatum), rulík zlomocný (A. bella-dona) a jahodník obecný (F. vesca), které dávají přednost sušším stanovištím. Mezi další suchomilnější rostliny patří ostružiník maliník (R. idaeus), lipnice hajní (P. nemoralis), růže šípková (R. canina), bika hajní (L. luzuloides), které se objevily na stanovištích 2 a 3.

Závěr

Po srovnání všech zjištěných rozdílů jsme, s ohledem na ekologická hlediska, došli k závěru, že nejpůvodnějším je pravděpodobně stanoviště 3 a naopak málo přirozeným je borový les (stanoviště 2). Na stanovišti 3 se v hojném počtu nacházel přirozený porost lipových bučin a podle nároků rostlin je zde méně vlhká půda. Výsadba borového lesa na stanovišti 2 se projevila v povaze půdy a také tam rostly byliny sušších prostředí. Narušená sklaadba porostu se projevila na stanovištích 1 a 2, kde rostli dusíkomilné druhy.

Písemné prameny

  1. Anonymous, 1999: Turistická mapa Křivoklátsko a Rakovnicko 1: 50 000.
  2. Kolbek J., 1997: Potenciální přirozená vegetace biosférické rezervace Křivoklátsko. Akademia, Praha.
  3. Kolbek J. a Moravec J., 1995: Mapa potenciální přirozené vegetace biosférické rezervace Křivoklátsko. Botanický ústav AV ČR, Průhonice.
  4. Dostál J., 1958: Klíč k úplné květeně ČSR. Nakladatelství ČSAV, Praha.

Obrázek 2: Znázornění zastoupení rostlinných druhů na stanovištích

Vysvětlivky: Každé stanoviště má své obdélníkové ohraničení, ve kterém jsou zapsané všechny na něm zaznamenané druhy. Druhy v místech, kde se označení kryje, jsou společné. Podtržené druhy rostlin jsou příznačné daným společenstvům.


IČO: 74160621 | E-mail: FotoJen@fotojen.cz | SMS: 608 281 831 | Jabber/XMPP: Lechy@member.fsf.org | IRC: FotoJen@irc.libera.chat

| | FotoJen na Firmy.cz