Hodnocení stavu rákosinných porostů na rybnících v okolí Olešnice

Jan Lechner

Vypracováno ve školním roce 2002/2003 v rámci Středoškolské odborné činnosti v oboru 04. Biologie v oktávě Gymnázia Trhové Sviny, Školní 995, 374 01, Trhové Sviny (Jihočeský kraj) pod odborným vedením RNDr. Jana Květa, CSc. Místo zpracování: Olešnice (373 31).

Děkuji touto cestou RNDr. Janu Květovi, CSc. za velmi cenné metodické rady, které mi během práce poskytl. Poděkování patří též pracovníkům společnosti Lesy a rybníky města Českých Budějovic s. r. o. a Rybářství Petrův zdar s. r. o. Nové Hrady za poskytnutí některých údajů.

Obsah

  1. I. Úvod ... 4
    1. I. 1 Cíle práce ... 4
    2. I. 2 Charakteristika rákosu obecného ... 5
      1. I. 2. a Botanické zařazení rostliny ... 5
      2. I. 2. b Popis rostliny ... 5
      3. I. 2. c Nákres ... 6
      4. I. 2. d Význam rákosu ... 7
      5. I. 2. e Nejvýznamnější oblasti výskytu rákosu u nás ... 7
    3. I . 3 Popis zkoumaného území ... 8
      1. I. 3. a Popis jednotlivých rybníků ... 8
  2. II. Metodika ... 19
  3. III. Výsledky ... 22
    1. III. 1 Výsledky výzkumu rákosu obecného na jednotlivých rybnících ... 22
  4. IV. Diskuse ... 47
  5. V. Závěr ... 51
  6. VI. Abstrakt ... 53
  7. VII. Seznam použité literatury ... 54
  8. VIII. Seznam příloh ... 56

I. Úvod

Obec Olešnice (502 m n. m.; 14,75° v. d. a 48,75° s. š.), ve které žiji, je obklopena překrásnou rybniční soustavou napojenou na řeku Stropnici. Zajímavostí je i skutečnost, že lze najednou projít po hrázi 15 rybníků. Jsou to tyto: Bartoš velký, Bartoš malý, Hadlíř, Jandovec, Březina, Vejšovec, Olešnický nový, Olešnický velký, Rouda, Parezník, Jitra velká, Vydymáček, Jitra malá, Borek a Lhoták. Na zmíněných rybnících najdeme celkem zachovalé rákosinné porosty. Výzkum rákosin byl prováděn především na Třeboňsku. Literaturu o rákosu v jižních Čechách uvádějí např. autoři: Dykyjová a Květ (1970), Květ a Husák (1984). Na našem území však takovýto výzkum dosud neproběhl. Domnívám se, že je velmi užitečné porosty rákosin zinventarizovat, zjistit jejich stav a pomocí růstových a produkčních parametrů je zhodnotit. Pro bližší zkoumání jsem vybral porosty rákosu obecného (Phragmites australis). Rákos je mokřadní rostlina velkého ekologického významu, neboť zpevňuje břehy, přispívá k zazemňování stojatých vod, k čištění vody, k zadržování některých látek před pronikáním do vody a v neposlední řadě poskytuje úkryt mnoha živočišným druhům. Bylo by proto vhodné přispět k dohodě s rybničními hospodáři o uchování rákosinných porostů na příhodných stanovištích. Rákos má také význam ekonomický, ale ten je ve srovnání s ekologickým významem menší. V poslední době, kdy se snažíme využívat co nejvíce přírodních zdrojů, se ekonomický význam rákosu zvětšuje, ale zdaleka ne na všech lokalitách, kde roste, se dá těžit. Místa, kde jsem rákos zkoumal, nejsou pro těžbu vhodná, především pro malou rozlohu porostů a obtížný přístup.

I. 1 Cíle práce

Cílem mé práce je zjištění nebo ověření těchto skutečností:

  1. 1.) Podílu rákosu na tvorbě pobřežních rákosinných porostů na vybraných rybnících.
  2. 2.) Zonace (pásmitosti) porostů rákosu dle hloubky vody.
  3. 3.) Produkčních charakteristik rákosu ve vybraných porostech.
  4. 4.) Existence vztahů mezi
    1. a) bazální tloušťkou stébla a výškou prýtu,
    2. b) hustotou, průměrnou výškou prýtů a nadzemní biomasou porostu,
    3. c) součtem ploch nejdelších listů a nadzemní biomasou porostu.
  5. 5.) Velikosti oddenkového a kořenového systému ve vybraných porostech.
  6. 6.) Oxidoredukčního potenciálu v rhizosféře rákosu.
  7. 7.) Nejvhodnějších míst pro zachování rákosových porostů.

I. 2 Charakteristika rákosu obecného

I. 2. a Botanické zařazení rostliny

Druh: rákos obecný (Phragmites australis (Cav.) Steud.)
Rod: rákos (Phragmites)
Čeleď: lipnicovité (Poaceae)
Řád: lipnicokvěté (Poales) (Dostál 1950)
Třída: jednoděložné (Liliopsida = Monocotyledonae)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
(Kubát a kol. 2002)

I. 2. b Popis rostliny

• uvádí Hron a Zejbrlík (1979) na straně 362.

I. 2. c Nákres

Rákos obecný (Phragmites australis)

I. 2. d Význam rákosu

Odumřelá stébla rákosu obecného jsou významnou technickou surovinou – zdroj celulózy (na 100 tisíc tun celulózy je třeba 490 tisíc tun rákosu nebo 550 tisíc tun dřeva), stavebnina, krytina, zdroj energie, chemická surovina, surovina pro rukodělnou výrobu a umělecké řemeslo. Ve vhodných podmínkách se rákos sklízí z přírody nebo se pěstuje. Mladé zelené prýty se místně zkrmují, vitální porosty rákosu chrání břehy vod před abrazí, tvoří detritus a slatinu a chrání povrchové vody před nárazovým znečištěním, poskytují potravu a úkryt ptactvu a dalším volně žijícím živočichům. Nadměrný rozvoj rákosu obecného je však nežádoucí v rybnících a jiných mělkých, především stojatých vodách, neboť způsobuje rychlé zazemňování a stínění vodní hladiny (Květ a Husák 1984). Rákos je hlavní složkou rybničních pobřežních porostů, i když těch v posledních letech hodně ubylo v důsledku rozšiřování volné vodní hladiny vyhrnováním rybničních okrajů (Květ a Husák 1984).

I. 2. e Nejvýznamnější oblasti výskytu rákosu u nás

  1. 1. jihočeská oblast (Třeboňská a Českobudějovická pánev)
  2. 2. východopolabská oblast (okolí Pardubic)
  3. 3. jihomoravská oblast (Dolnomoravský úval)
Rozšíření rákosu ve světě uvádí Květ a Husák v Biologické a ekologické charakteristice rákosu obecného (1984).

I . 3 Popis zkoumaného území

Rybníky v okolí Olešnice patří k povodí řeky Stropnice, které je v jižních Čechách jihovýchodně od Českých Budějovic. Rybniční soustavu tvoří rybníky: Bartoš velký, Bartoš malý, Hadlíř, Jandovec, Březina, Vejšovec, Olešnický nový, Olešnický velký, Blatec, Parezník, Jitra velká, Vydymáček, Jitra malá, Borek a Lhoták, které jsou napájeny Žárským potokem a jedním přítokem ze Žárského rybníka. Jejich vody odtékají do řeky Stropnice. Viz mapku (příloha č. 1). Tato řeka pramení na území Rakouska, těsně za hranicí s ČR, na úpatí hory Vysoká jihozápadně od obce Šejby. Její délka je přibližně 56 km. Měření průtoků je prováděno v Pašínovicích. Dlouhodobý průměr průtoků – měsíční průměry v m3 za vteřinu: leden: 1,28; únor: 2,07; březen: 3,04; duben: 3,20; květen: 2,90; červen: 3,61; červenec: 3,41; srpen: 2,58; září: 1,68; říjen: 2,41; listopad: 2,02; prosinec: 1,82. Žárský potok pramení na severozápadním až severním úpatí Kuní hory, jižně od obcí Konratice a Chlupatá ves. Průměrná roční teplota v okolí, dle údajů ČHMÚ v Českých Budějovicích, je 7,4 °C ve stanici Nové Hrady – Byňov (v roce 2001 činila průměrná roční teplota 7,6 °C a v roce 2002 8,4 °C), průměrný roční úhrn srážek ve stanici Nové Hrady – Byňov je 670 mm a ve stanici Trhové Sviny 636 mm (v roce 2001 spadlo v Byňově 709,3 mm a v Trhových Svinech 731,2; ovšem v roce 2002 v Byňově 1051,9 a v Trhových Svinech 1168,9 mm srážek). Geologické podloží této oblasti tvoří svrchnokřídová a neogenní sedimentární výplň tektonické struktury Stropnického příkopu při jihozápadním okraji senon-tercierní Třeboňské pánve. V okolí vodotečí se vyskytují fluviální uloženiny kvarterního stáří (dle ústního sdělení Ing. Poppové). Z uvedených rybníků jsem pro účely zkoumání vybral Blatec, Hadlíř a Olešnický velký, protože byly na podzim roku 2002 určeny k výlovu. Rybník Blatec patří společnosti s r. o. Rybářství „Petrův Zdar“ Nové Hrady. Všechny ostatní výše zmiňované rybníky obhospodařuje společnost s r.o. Lesy a rybníky města Českých Budějovic.

I. 3. a Popis jednotlivých rybníků

Údaje o obsádce a hnojení jsou jen pro rybníky, z jejichž pobřeží jsem odebíral vzorky rákosu. Uváděné názvy rostlin jsou podle Kubát a  kol. (2002).

Blatec

Katastrální území: Buková u Nových Hradů. Nadmořská výška: 463 m Průměrná hloubka: 110 cm Rozloha: 22,46 ha Průtok vody: 0,02 m3 za vteřinu Vyhrnování (meliorační zásahy): žádné Popis rybníka: Dvouhorkový rybník. Ze tří stran (J, V, Z) obklopen lesem, na březích rostou především bříza bělokorá (Betula pendula) a vrba jíva (Salix caprea). Na severní straně je řada stromů (převážně duby letní (Quercus robur) a 3 olše lepkavé (Alnus glutinosa) ) a za ní asfaltová silnice a pole. Na podzim roku 2002 bylo na severní břeh navezeno velké množství hnoje. Jižní břeh je zpevněný betonovými panely (dříve tam byla chována vodní drůbež). V rákosinném porostu má největší zastoupení orobinec úzkolistý (Typha angustifolia, dále pak rákos obecný (Phragmites australis), v nejmenší míře je zastoupen zblochan vodní (Glyceria maxima).
Obsádka a hnojení:
Tab. 1 Obsádka a hnojení – Blatec Druh Počet ks Nasazeno na jaře 2001: K1 1 000 K2 15 800 L3 13 100 Ca1 3 000 Tp 1 200 Zkrmeno v roce 2001 Pšenice 19 500 kg Na podzim až na jaře zkrmeno: K-2. Medikovaná 1 000 kg Zkrmeno v roce 2002 Pšenice 21 000 kg Těstoviny 1 000 kg KP-2 1 000 kg Odchytáno 8 780 Sloveno KV 18 500 kg Tp 3 700 kg Lín 3 000 kg Ztráty ryb do 10%. Hnojení v roce 2001 120 000 kg (husí trus s pilinami a slámou)
Vysvětlivky: K…kapr; L…Lín; Ca…Candát (indexy značí věk ryb v rocích) Tp…Tolstolobik pestrý; KV…Kapr vážný; K-2 Medikovaná…krmení pro ryby s léčivem, KP-2…krmení pro násadu.

Hadlíř

Katastrální území: Olešnice u Trhových Svinů. Nadmořská výška: 461 m Průměrná hloubka: 80 cm Rozloha: 34,2 ha Průtok vody: 0,02 m3 za vteřinu Vyhrnování: v roce 1962 Popis rybníka: Hadlíř je ze všech stran obklopen lesem. Na jižním břehu rostou bříza bělokorá (Betula pendula) a bez černý (Sambucus nigra), v menším množství též olše lepkavá (Alnus glutinosa). Na severním břehu je lesní cesta, kolem ní roste především dub letní (Quercus robur), dále olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba jíva (Salix caprea), bříza bělokorá (Betula pendula) a borovice lesní (sosna) (Pinus sylvestris). V rákosinném porostu se na tomto rybníce nejvíce vyskytuje rákos obecný, dále orobinec úzkolistý a v menší míře zblochan vodní. Na tomto rybníce jsou přimíseny v rákosinném porostu i jiné rostliny: psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), ostřice štíhlá (Carex acuta), lilek potměchuť (Solanum dulcamara), máta přeslenatá (Mentha verticillata), karbinec evropský (Lycopus europaeus), sítina rozkladitá (Juncus effusus).
Obsádka a hnojení:
Tab. 2 Obsádka a hnojení - Hadlíř Druh Počet ks Hmotnost [kg] Stav k 30. 11. 2001 - obsádka K3 15 100 16 600 Tolstolobik 5 800 580 Amur 3 250 160 Štika 615 239 Candát 70 8 Lín 70 10 Sumec 213 86 Nasazeno k 1. 4. 2002 K3 14 500 16 000 PŘEVOD Štika 600 250 Tolstolobik 5 800 1 000 Amur 3 000 300 Sumec 200 100 Candát 70 20 Hnojení Vápno 5 500 Hnůj 62 500 Kejda 140 hl Krmení KP 1 650 Pšenice 16 000 Ječmen 4 800 Triticale (žitovec) 7 000 Odpad 9 000 Odlov KV 8 100 Sloveno KV 15 500 Tolstolobik 5 100 Štika 600 Candát 670 Sumec 75
Vysvětlivky: Viz Tab. 1

Olešnický velký rybník

Katastrální území: Olešnice u Trhových Svinů. Nadmořská výška: 467 m Průměrná hloubka: 150 cm Rozloha: 40 ha Průtok vody: 0,04 m3 za vteřinu Vyhrnování: v roce 1971 Popis rybníka: Ze všech stran obklopen lesem. Na severním břehu je státní asfaltová silnice, u ní rostou: dub letní (Quercus robur), olše lepkavá (Alnus glutinosa), borovice lesní (Pinus sylvestris) a lípa srdčitá (Tilia cordata). Na SV břehu rostou hlavně břízy bělokoré (Betula pendula) a vrby jívy (Salix caprea), dále do lesa borovice lesní. Na V břehu rostou hojně olše lepkavé, břízy bělokoré, borovice lesní, v menším množství též vrba jíva. Na ostrůvcích v rybníce se nachází především borovice lesní a bříza bělokorá. Na jižním břehu rostou opět hlavně borovice lesní a bříza bělokorá. Pevnina zabíhající do rybníka je porostlá břízou bělokorou, borovicí lesní a smrkem ztepilým (Picea abies). Na východ od zátoky v jižní straně rybníka je lesní školka. Na západním břehu se nalézají především borovice, břízy a v menším množství též vrba jíva. Pobřežní rákosinný porost je tvořen v největší míře orobincem úzkolistým a přibližně ve stejném poměru rákosem obecným a zblochanem vodním.
Obsádka a hnojení:
Tab. 3 Obsádka a hnojení – Olešnický velký rybník Druh Počet ks Hmotnost [kg] Stav k 30. 11. 2001 -obsádka K3 29200 25400 Tolstolobik 1800 185 Amur 330 50 Štika 280 60 Lín 730 62 Nasazeno k 1. 4. 2002 K3 27700 24180 PŘEVOD Štika 280 150 Tolstolobik 1800 900 Amur 330 50 Lín 700 70 Hnojení Vápno 7100 Hnůj 55000 Kejda 640 hl Krmení KP 2000 Pšenice 22800 Ječmen 1200 Triticale 11800 Odpad 9000 Odlov v květnu až srpnu KV 18000 Sloveno KV 22000 Tolstolobik 5230 Amur 380 Štika 270 Lín 210
Vysvětlivky: Viz Tab. 1

Lhoták

Katastrální území: Lhotka u Třebče. Nadmořská výška: 462 m Průměrná hloubka: 160 cm Rozloha: 24,12 ha Vyhrnování: žádné. Popis rybníka: Od května do října skýtá sportovní rybaření. Na jižní straně jsou rekreační chatky a borový les. Na východní straně je malá pláž sloužící při koupání, tento rybník je víceméně rekreační, není tudíž hnojen chlévskou mrvou. Dále východním směrem za pláží je intenzivně využívaná orná půda. Směrem na severozápad je malá víska Lhotka, za severním břehem se nachází sádky Lesů a rybníků města Českých Budějovic. Na západní straně je břeh sloužící ke sportovnímu rybaření a dále louka a pole. Lhoták je stromy málo obklopen s výjimkou jižní části, kde je lesní kultura. Řídký porost stromů kolem rybníka je tvořen převážně dubem letním, olší lepkavou a vrbou jívou. Rákosinný porost je tvořen především zblochanem vodním, v malé míře rákosem obecným. Z konkurenčních rostlin je zde zastoupena máta přeslenatá.

Borek

Katastrální území: Lhotka u Třebče. Nadmořská výška: 460 m Průměrná hloubka: 180 cm Rozloha: 38,90 ha Vyhrnování: 1965 Popis rybníka: Břehy bohaté na rašelinu. Na západní straně roste vrba jíva, bříza bělokorá, dub letní a borovice lesní, za nimi je pole a dále areál soukromé pily. Na severním břehu se nachází vrba jíva, olše lepkavá, dub letní. Dále probíhá úzká asfaltová obecní komunikace a za ní se rozprostírá pastvina. Západní břeh je porostlý převážně dubem a borovicí. Na deponiích vegetuje bříza bělokorá a vrba jíva. Pobřežní rákosinný porost je tvořen přibližně stejným dílem rákosu obecného a orobince úzkolistého. Zblochan vodní se zde vyskytuje v menší míře.

Parezník

Katastrální území: Olešnice u Trhových Svinů Nadmořská výška: 457 m Průměrná hloubka: 120 cm Rozloha: 23,05 ha Popis rybníka: Na západním břehu roste hojně bříza bělokorá. Dále od břehu je borový les. Ostrůvky jsou porostlé především břízou bělokorou a vrbou jívou. Porost východního břehu je tvořen především dubem letním, s občasným výskytem borovice lesní, olše lepkavé a břízy bělokoré. Podél východní, severní a západní strany rybníka probíhá lesní cesta. Zde je rákosinný porost tvořen především rákosem obecným, orobinec se zde nevyskytuje vůbec.

Březina

Katastrální území: Olešnice u Trhových Svinů Nadmořská výška: 459 m Průměrná hloubka: 0,8 m Rozloha: 6,7 ha Popis rybníka: Březina je obklopena lesem (na břehu rostou: dub letní, vrba jíva, olše lepkavá, borovice lesní, největší zastoupení v porostu však má, jak už název rybníka napovídá samozřejmě bříza bělokorá). Rákos obecný a orobinec úzkolistý tvoří rákosinný porost. Zblochan se zde nevyskytuje.

Vejšovec

Katastrální území: Olešnice u Trhových Svinů Nadmořská výška: 461 m Průměrná hloubka: 100 cm Popis rybníka: Rybník obklopen lesem. Na jižní straně sousedí s rybníkem Olešnický nový. Severní břeh lemuje lesní cesta, podél které roste dub letní, borovice lesní a bříza bělokorá. Ostatní břehy jsou porostlé opět těmito druhy: borovice lesní, vrba jíva a olše lepkavá. Rákos obecný, orobinec úzkolistý a zblochan vodní zde tvoří přibližně stejným dílem pobřežní rákosinný porost.

Olešnický nový rybník

Katastrální území: Olešnice u Trhových Svinů Nadmořská výška: 462 m Průměrná hloubka: 110 cm Rozloha: 16,76 ha Meliorace vyrostlého okraje provedena v r. 1965 Popis rybníka: Na východní straně je mladý borový les. Na jihu roste bříza bělokorá, vrba jíva a za nimi se rozprostírá les. Na výhrnech se uchytila bříza bělokorá a vrba jíva. Západní strana je lemována řadou stromů, především bříz a za touto řadou se nachází pastvina. Největší podíl na rákosinném porostu zde tvoří rákos obecný, dále orobinec úzkolistý, zblochan vodní je zde zastoupen v nejmenší míře.

Jandovec

Katastrální území: Olešnice u Trhových Svinů Nadmořská výška: 462 m Průměrná hloubka: 90 cm Rozloha: 9,23 ha Popis rybníka: Na severním břehu je dub letní, olše lepkavá, vrba jíva a bříza bělokorá. Východní břeh je porostlý břízou bělokorou a olší lepkavou. Na západní a severní straně roste především olše lepkavá. Rákosinný porost zde tvoří všechny tři výše zmiňované komponenty v přibližně stejné míře.

Velká Jitra

Katastrální území: Lhotka u Třebče Nadmořská výška: 456 m Průměrná hloubka: 30 cm Rozloha: 14,61 ha Popis rybníka: Severozápadní strana uvnitř rybníka je hustě porostlá mladým porostem olše lepkavé. Severní břeh je tvořen hrází se sousedním malým rybníčkem. Na tomto břehu roste olše lepkavá, bříza bělokorá, dub letní a borovice lesní. Na jižní a jihovýchodní straně jsou keře vrby jívy, bříza bělokorá a olše lepkavá. Na východní straně roste bříza bělokorá a především olše lepkavá. Za cestou je borový les s příměsí smrku ztepilého. Na deponiích rostou hlavně olše lepkavá a bříza bělokorá, v menším množství pak keře vrby jívy. Poměrně malou plochu rákosinného porostu zde tvoří přibližně ve stejné míře opět zmiňované druhy.

Malá Jitra

Katastrální území: Lhotka u Třebče Nadmořská výška: 457 m Průměrná hloubka: 120 cm Rozloha: 3,62 ha Popis rybníka: Je obklopen lesem (borovice lesní, dub letní a olše lepkavá). Na severní straně roste především bříza bělokorá. Malá Jitra je rákosinami silně zarostlá. Rákos obecný je nejsilnějším komponentem tamějšího rákosinného porostu, ovšem kvetoucí rostliny rákosu nesly často novotvary. Orobinec úzkolistý je tam zastoupen v o něco menší míře než rákos. Zblochan vodní tvoří nejmenší část rákosinného porostu.

II. Metodika

Na jaře r. 2002 jsem prošel rybníky podrobněji a vytipoval pět lokalit rákosu obecného. Na každé lokalitě jsem v létě v pravidelných rozestupech vybral a označil několik čtverců o straně 50 cm, ze kterých jsem sklidil všechny nadzemní části rostlin. Odběry vzorků rákosu jsem prováděl postupně: 18. 8. 2002 Olešnický velký „u silnice“ 8 vzorků ve dvou řadách 20. 8. 2002 Blatec 20 vzorků ve čtyřech řadách 23. 8. 2002 Hadlíř 16 vzorků ve čtyřech řadách 3. 9. 2002 Olešnický velký „u lávky“ 12 vzorků ve třech řadách 22. 9. 2002 Olešnický velký „k Březině“ 8 vzorků - viz zakreslení v mapách (přílohy č. 2-6)
Řady (v různých vzdálenostech od volné hladiny), v nichž jsem prováděl odběry, jsem volil rovnoběžně se břehem jednotlivých rybníků. Ještě v rybníce jsem zjistil hloubku vody, abych tím postihl případnou pásmitost (zonaci) rákosových porostů. Rákos jsem hned zpracoval. Vlastní zpracování jsem prováděl tak, že jsem u každého zeleného prýtu změřil délku (u kvetoucích po vrchol laty, u nekvetoucích po špičku natažených listů), bazální průměr stébla, zda prýt kvete či nekvete, zda nese adventivní kořínky či ne, zda je, nebo není poškozený nebo napadený. Součtem všech zelených prýtů v každém jednotlivém čtverci jsem zjistil jejich hustotu na 0,25 m2 a vynásobením čtyřmi jejich hustotu na 1 m2. Tam, kde byly odumřelé prýty, jsem zaznamenal jejich počet a procentuální zastoupení. Dále jsem zapsal případný výskyt i jiných druhů rostlin. Z každého prýtu jsem otrhal a spočítal zelené listové čepele (dále jen listy) a změřil délku a šířku nejdelšího listu. Všechny otrhané listy z prýtů tvořících jeden vzorek jsem dohromady zvážil a sušil na vzduchu (na půdě). Dále jsem zvážil a posléze dal sušit zvlášť suchá stébla (loňská) a zelená stébla s latami. Stébla jsem sušil rozstříhaná na malé kousky. 11. 1. 2003 jsem vybral z každého místa po dvou vzorcích a odvezl je dosušit do sušáren Botanického ústavu AV ve Třeboni. Dosušení proběhlo při 80 °C. Z rozdílu hmotností vzorků v sušárně a na vzduchu jsem vypočetl převodní koeficient, pomocí něhož jsem pomocí vzorců v Excelu přepočítal ostatní údaje. Zaznamenané údaje jsem v Excelu zpracoval do tabulek a grafů a vyhodnotil (při výpočtech jsem použil funkce v Excelu). Výpočet plochy nejdelšího listu jsem prováděl podle vzorce „výška x šířka x koeficient“ (koeficient pro rákos se rovná 0,67). Stébla jsem rozdělil do výškových tříd po 20 cm a do tloušťkových tříd po 1 mm, zhodnotil procentuální zastoupení těchto tříd v každém vzorku. Dále jsem vyhodnotil počet a procentuální zastoupení zdravých a napadených rostlin, počet a procentuální zastoupení kvetoucích a nekvetoucích prýtů a počet a procentuální zastoupení stébel s kořínky a stébel bez kořínků. 17. 11. 2002 jsem na třech lokalitách odebíral podzemní biomasu (obrýpal jsem rýčem čtverec 25 x 25 cm do hloubky, do které sahaly oddenky rákosu, vzorek jsem pak podrýpl a vyndal). Byly to tyto lokality: 1.) Olešnický velký „u lávky“ [dva vzorky v řadě nejblíže břehu (č. 1 a č. 3), vzhledem k pro takovéto odběry nepříznivým podmínkám se mi na tomto místě nepodařilo odebrat více vzorků (sediment byl pod vodní hladinou)]. 2.) Olešnický velký „u silnice” [dva vzorky (č. 1 a č. 3) v řadě blíže břehu a dva vzorky (č. 5 a č. 7 v řadě blíže volné hladině]. 3.) Olešnický velký “k Březině [vzorky č. 3 a č. 7] Odebraný materiál jsem uchovával v plastových vědrech s trochou vody v garáži našeho rodinného domu. Na základě odebraných vzorků jsem zakreslil půdní profily (Příloha č. 7). Z těchto vzorků jsem odebral půdní vzorky; po třech z každého odběru. Půdní vzorky jsem odebíral z každé vrstvy – z vrchní (humus), z prostřední (nejčastěji písek) a ze spodní (nejčastěji jíl). Z každého půdního vzorku jsem odvážil 25g a zalil 100 ml destilované vody. Takto připravené vzorky jsem 1 h protřepával, 24 h nechal ustát a posléze určil univerzálním indikátorovým papírkem hodnotu pH (pHmetr jsem bohužel neměl k dispozici.) Na rybníku Olešnickém velkém „u lávky“ a Olešnickém velkém „u silnice“ jsem v době, kdy sediment nebyl ještě zamrzlý, měřil oxidoredukční potenciál v rhizosféře rákosin: 4. 1. 2003 ráno kolem 8. h jsem instaloval 17 elektrod do sedimentu rákosiny. Odpoledne kolem 16. h jsem na těchto elektrodách změřil milivoltmetrem napětí vůči argentchloridové elektrodě. Po tomto měření jsem přepočetl hodnoty vůči standardní vodíkové elektrodě připočtením +218 mV (sdělení výrobce elektrod Ing. J. Čápa, Praha). Na několika místech jsem rovněž změřil teplotu sedimentu. Po tomto měření jsem elektrody vyjmul a instaloval je na rybník Olešnický velký „u silnice“. Na tomto místě jsem změřil napětí v neděli 5. 1. 2003 dopoledne. Poté jsem takto změřil oxidoredukční potenciál v odebraných vzorcích sedimentu s kořeny a oddenky rákosu uložených v garáži. Vzorky podzemní biomasy jsem pak vypíral proudem vody, změřil délky segmentů oddenků a jejich průměr. Součtem segmentů jsem určil celkovou délku oddenků ve vzorku a dále jsem vypočetl střední průměr oddenků. V zimě, když byly rybniční plochy zamrzlé, leden – únor 2003, jsem provedl inventarizaci a mapování rákosinných porostů. Prošel jsem tyto rybníky: Blatec, Olešnický velký, Lhoták, Bartoš malý, Bartoš velký, Hadlíř, Borek, Jitra velká, Jitra malá, Parezník, Vejšovec, Olešnický nový a Jandovec. Viz nákresy v jednotlivých mapách příslušných rybníků – měřítko 1:5 000. Druhy rostlin v rákosinných porostech jsou rozlišeny barevně (přílohy 8-17).

III. Výsledky

Při obchůzce vytipovaných rybníků jsem zinventarizoval rákosinné porosty a své pozorování zakreslil do map. Zakreslená plocha rákosinných porostů přibližně odpovídá měřítku mapy 1:5 000. Jednotlivé druhy rostlin tvořící rákosinný porost jsou odlišeny barevně. Výsledky měření a vážení jsem statisticky zpracoval, vyhodnotil a údaje sestavil do tabulek č. 4-24 a vynesl do grafů č. 1-12. Při své práci jsem rákos odebíral v řadách které jsem čísloval tímto způsobem: řada 1 – nejdále od volné hladiny, další řady čím dál blíže. Pouze na místě Olešnický velký rybník „u silnice“ je číslování opačné - řada 1 je nejblíže volné hladiny.

III. 1 Výsledky výzkumu rákosu obecného na jednotlivých rybnících

Blatec

Největší zastoupení v rákosinném porostu na tomto rybníce má orobinec úzkolistý, v poněkud menší míře je zde zastoupen rákos obecný, nejmenší podíl zaujímá zblochan vodní. Populace rákosu se zde jevila jako vitální, ačkoli napadení rzí rákosovou (Puccinellia phragmitis) činilo 42,5 %. Nejvyšší napadení rzí bylo v řadě č. 3. (vzorky č. 13-16) – 68,9 %, nejnižší v řadě č. 1 (vzorky č. 1-8) – 21,5%. V řadě č. 3 však rákos dosahoval nejvyššího vzrůstu – v průměru 216,1 cm a v řadě č. 1 nejnižšího – v průměru 39,6 cm. Hustota porostu je ze zkoumaných rybníků výrazně nejvyšší (až 280 prýtů na 1 m2). Přibližně 1/3 prýtů kvetla, v řadách č. 1 - 2 prýty téměř nekvetly ( tyto řady již byly dvakrát pokoseny), v řadách č. 3 a 4 však počet kvetoucích prýtů dosahoval téměř 90 %. Tento porost rákosu je sečen i od volné hladiny. Rákos na této lokalitě je poměrně chudý na adventivní kořínky. Na podzim roku 2002 byl pokosen a spálen rákos ze všech čtyř řad. Tab. 4 Shrnutí výsledků z Blatce Průměrné hodnoty: Výška prýtu [cm] Hustota porostu [počet prýtů na 1m2] Počet živých listů na jeden prýt. Počet živých listů na 1 m2 Délka nejdelšího listu [cm] Šířka nejdelšího listu [cm] Plocha nejdelšího listu [cm2] Počet kolének na jeden prýt Bazální průměr prýtů [mm] Hloubka vody [cm] Vzorek č. A B C D E F G H CH I 1 34,2 (8,10) 36 4,3 (1,6) 156 14 (3,3) 0,6 (0,2) 5,3 (2,43) 4,89 (1,85) 1,4 (0,8) Na suchu 2 40,6 (12,11) 180 5,2 (1,1) 936 17,5 (4,1) 0,7 (0,2) 8,9 (4,88) 6,38 (1,3) 1,5 (0,6) 3 40,1 (11,57) 140 5,1 (1,5) 716 15,8 (4,5) 0,6 (0,2) 6,8 (3,6) 6,57 (1,59) 1,6 (0,5) 4 40,0 (10,32) 176 4,7 (1,1) 820 17,6 (3,1) 0,7 (0,2) 8,7 (3,7) 5,95 (1,38) 1,3 (0,5) 5 48,3 (17,58) 280 5,3 (1,5) 1492 16,8 (5,7) 0,7 (0,3) 8,8 (5,6) 7,13 (1,57) 1,8 (0,7) 6 37,3 (12,86) 248 5,3 (1,4) 1304 14,2 (3,8) 0,7 (0,2) 6,9 (3,9) 6,19 (1,73) 1,7 (0,6) 7 34,9 (13,06) 228 5,1 (1,4) 1172 12,8 (4,3) 0,6 (0,25) 5,5 (4,3) 5,91 (1,73) 1,7 (0,5) 8 30,0 (11,97) 72 4,7 (0,6) 340 10,6 (3,5) 0,7 (0,2) 5,3 (3,2) 5,44 (0,90) 1,3 (0,35) Průměr 1-8 39,6 (14,72) 170 (79,2) 5,1 (1,39) 867 (431,2) 15,1 (4,9) 0,7 (0,25) 7,4 (4,6) 6,3 (1,6) 1,6 (0,6) 9 78,0 (20,29) 252 7,6 (1,5) 1908 25,5 (5,59) 1,2 (0,4) 20,9 (11,1) 9,57 (1,5) 2,6 (1,0) Na suchu 10 78,7 (21,70) 128 7,4 (1,2) 948 24,7 (6,4) 1,2 (0,4) 21,5 (12,4) 9,72 (1,55) 2,5 (0,8) 11 83,0 (23,40) 248 7,6 (1,5) 1888 26,2 (6,2) 1,3 (0,4) 24,1 (13,4) 9,9 (2,0) 2,6 (0,8) 12 77,1 (28,80) 240 7,1 (2,3) 1700 26,1 (6,8) 1,3 (0,4) 24,3 (14,2) 8,9 (3,1) 2,5 (0,9) Průměr 9-12 79,3 (24,10) 217 (51,57) 7,4 (1,8) 1611 (391,29) 25,7 (6,3) 1,2 (0,4) 22,9 (12,9) 9,5 (2,2) 2,5 (0,9) 13 222,6 (25,00) 128 7,4 (1,2) 940 49,6 (3,0) 2,7 (0,4) 90,9 (16,1) 13,7 (1,3) 5,7 (1,2) 0 14 217,5 (29,30) 120 8,0 (1,2) 956 52,2 (2,1) 2,7 (0,3) 95,3 (12,4) 13,7 (1,4) 5,3 (0,55) 15 218,0 (25,00) 80 9,9 (1,2) 792 52,1 (3,0) 2,9 (0,4) 104,3 (18,6) 13,8 (1,2) 5,1 (0,8) 16 201,2 (35,90) 80 9,1 (1,4) 728 47,1 (5,6) 2,2 (0,5) 69,5 (20,2) 13,0 (1,6) 5,1 (1,03) Průměr 13-16 216,1 (29,60) 102 (22,18) 8,4 (1,6) 854 (96,85) 50,4 (4,0) 2,7 (0,5) 90,6 (20,1) 13,6 (1,4) 5,3 (0,97) 17 141,0 (46,00) 108 8,0 (2,6) 868 44,4 (8,65) 2,1 (0,59) 65,1 (26,1) 9,81 (3,22) 4,2 (0,72) 22 18 168,2 (31,77) 144 9,3 (1,43) 1344 45,9 (6,44) 2,1 (0,45) 64,6 (20,6) 12,36 (1,92) 4,4 (1,07) 19 206,3 (20,26) 116 8,3 (1,01) 960 42,3 (3,58) 2,0 (0,24) 56,3 (9,2) 12,79 (1,21) 5,5 (0,82) 20 187,7 (53,84) 116 8,6 (2,04) 1000 42,8 (7,72) 2,0 (0,52) 58,5 (20,1) 11,93 (2,38) 5,0 (1,45) Průměr 17-20 175,9 (45,94) 121 (13,67) 8,6 (1,89) 1043 (180,25) 44,0 (6,96) 2,0 (0,47) 61,3 (20,2) 11,79 (2,52) 4,8 (1,17) Celkový průměr 97,5 (71,52) 156 (69,47) 6,8 (2,17) 1048,4 (444,3) 27,7 (14,53) 1,3 (0,81) 31,0 (32,3) 8,99 (3,31) 2,9 (1,67)
Poznámky: Čísla v závorkách udávají směrodatné odchylky. Celkové průměry byly dělány součty měřených parametrů jednotlivých stébel. Tab. 5 Kořínky, stav a kvetení rákosu – Blatec Řada č. 1 (Průměr 1-8) 2 (Průměr 9-12) 3 (Průměr 13-16) 4 (Průměr 17-20) Průměr 1-20 Počet prýtů na 1 m2 170,00 218,00 103,00 124,00 153,75 Počet prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 2,00 0,00 28,00 82,00 28,00 % prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 1,20 0,00 27,20 66,10 18,20 Počet napadených prýtů rákosu na 1 m2 36,50 130,00 71,00 24,00 65,38 % napadených prýtů rákosu na 1 m2 21,50 59,60 68,90 19,40 42,50 Počet kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 0,00 15,00 92,00 101,00 52,00 % kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 0,00 6,90 89,30 81,50 33,80
Tab. 6 Hmotnosti rostlin a % zastoupení vody v rostlinách – Blatec Vzorek č. Čerstvá hmotnost rostlin na 1 m2 [g] Hmotnost sušiny rostlin na 1 m2 [g] % vody v rostlinách Řada 1 (Průměr 1-8) Celkem 189,0 (118,37) 58,7 (38,57) 68,96 (3,19) Stébla zelená 106,0 (69,86) 32,9 (21,95) 68,96 (3,98) Stébla loňská 0,0 (0,00) 0,0 (0,00) - Listy 83,0 (49,31) 31,5 (22,63) 62,00 (17,72) Jiné rostliny 0,0 (0,00) 0,0 (0,00) - Řada 2 (Průměr 9-12) Celkem 893,0 (231,33) 297,1 (66,64) 66,73 (3,02) Stébla zelená 471,0 (135,95) 159,7 (36,12) 66,09 (4,21) Stébla loňská 2,0 (2,00) 1,4 (1,44) 28,00 (0,00) Listy 420,0 (116,07) 134,9 (32,58) 67,88 (2,64) Jiné rostliny 150,0 (259,81) 37,4 (63,89) 75,10 (0,00) Řada 3 (Průměr 13-16) Celkem 3785,0 (887,00) 1847,1 (226,03) 51,20 (6,54) Stébla zelená 2195,0 (834,68) 856,8 (195,65) 60,56 (9,35) Stébla loňská 930,0 (133,79) 676,6 (74,62) 27,25 (4,04) Listy 660,0 (45,52) 279,7 (9,55) 57,62 (1,48) Jiné rostliny 0,0 (0,00) 0,0 (0,00) - Řada 4 (Průměr 17-20) Celkem 2350,0 (215,43) 1219,2 (52,83) 48,12 (5,46) Stébla zelená 1453,0 (416,34) 766,5 (138,38) 47,25 (9,43) Stébla loňská 244,0 (251,83) 165,2 (171,32) 32,30 (4,59) Listy 663,0 (60,89) 287,5 (44,50) 56,64 (3,61) Jiné rostliny 0,0 (0,00) 0,0 (0,00) - Dohromady (Průměr 1-20) Celkem 1481,2 (1460,31) 696,1 (725,46) 53,00 (10,74) Stébla zelená 866,2 (929,55) 371,6 (383,19) 57,10 (11,44) Stébla loňská 235,2 (381,88) 168,7 (274,89) 28,30 (4,78) Listy 381,8 (268,55) 153,0 (116,72) 59,92 (12,06) Jiné rostliny 30,0 (130,77) 7,5 (32,24) 75,10 (0,00)
Tab. 7 Shrnutí výsledků z Hadlíře Výška prýtu [cm] Hustota porostu (počet prýtů na 1 m2) Počet živých listů na jeden prýt. Počet živých listů na 1 m2 Délka nejdelšího listu [cm] Šířka nejdelšího listu [cm] Plocha nejdelšího listu [cm2] Počet kolének na jeden prýt Bazální průměr prýtů [mm] Hloubka vody [cm] Vzorek č. A B C D E F G H CH I 1 185,5 (24,00) 76 5,4 (1,87) 412 35,3 (4,07) 2,6 (0,55) 61,8 (17,75) 12,9 (1,39) 4,4 (0,89) 15 2 164,2 (48,67) 128 6,2 (2,06) 772 34,8 (7,60) 2,3 (0,73) 55,9 (23,47) 11,7 (3,22) 4,0 (0,95) 3 154,7 (27,73) 64 5,6 (1,83) 360 31,2 (5,31) 2,2 (0,60) 48,5 (19,86) 11,9 (1,17) 3,7 (0,86) 4 140,4 (77,78) 40 5,3 (2,79) 212 26,3 (11,37) 1,9 (0,56) 36,4 (21,48) 8,9 (3,83) 4,0 (1,39) Průměr 1-4 164,4 (47,72) 77,0 (32,17) 5,8 (2,12) 439 (205,78) 33,1 (7,64) 2,3 (0,68) 53,5 (22,51) 11,7 (2,89) 4,0 (1,02) 5 122,8 (33,61) 64 7,7 (2,89) 492 28,2 (5,83) 1,8 (0,61) 36,3 (18,95) 12,2 (2,83) 3,2 (0,54) Na suchu 6 158,3 (24,92) 96 6,2 (1,99) 592 33,9 (7,10) 2,5 (0,54) 59,1 (19,31) 11,3 (1,86) 3,8 (0,89) 7 148,2 (18,42) 24 7,3 (1,25) 176 34,1 (2,34) 2,3 (0,34) 52,7 (9,64) 11,2 (0,89) 3,8 (0,90) 8 122,9 (52,38) 84 6,8 (2,44) 572 28,0 (9,67) 2,0 (0,77) 41,1 (26,05) 10,1 (2,43) 3,4 (0,94) 3 Průměr 5-8 137,8 (40,83) 67,0 (27,33) 6,8 (2,40) 458 (167,06) 30,7 (8,00) 2,2 (0,70) 47,6 (23,05) 11,1 (2,38) 3,5 (0,88) 9 144,0 (38,31) 96 5,8 (2,49) 552 32,9 (4,88) 2,2 (0,53) 49,9 (16,96) 11,7 (2,50) 3,3 (0,78) Na suchu 10 133,0 (24,47) 40 6,8 (1,08) 272 28,3 (5,11) 1,8 (0,54) 34,9 (16,13) 11,0 (1,55) 3,6 (0,66) 11 84,9 (33,81) 84 5,4 (3,93) 456 22,3 (7,02) 1,3 (0,48) 21,3 (13,49) 9,7 (5,78) 2,7 (0,65) 12 180,5 (13,93) 16 7,0 (0,71) 112 37,0 (4,70) 2,5 (0,70) 63,9 (25,05) 12,8 (0,83) 4,6 (0,58) Průměr 9-12 123,6 (45,34) 59,0 (32,42) 5,9 (2,93) 348 (169,38) 28,6 (7,72) 1,8 (0,69) 38,1 (21,74) 10,6 (4,19) 3,2 (0,86) 13 129,3 (43,66) 132 5,8 (2,37) 764 29,3 (9,84) 2,0 (0,78) 43,4 (24,27) 10,3 (2,46) 3,4 (0,77) 7 14 136,7 (42,98) 152 7,4 (4,27) 1128 31,1 (9,00) 2,2 (0,71) 49,5 (23,40) 12,5 (6,39) 3,9 (0,95) 7 15 133,5 (34,41) 68 7,7 (5,69) 524 29,9 (5,45) 2,0 (0,64) 41,8 (17,01) 13,3 (6,46) 3,8 (1,11) 7 16 179,2 (24,88) 44 4,4 (2,38) 192 35,9 (5,75) 2,8 (0,26) 66,8 (13,61) 10,3 (2,99) 4,0 (0,60) 7 Průměr 13-16 138,4 (42,83) 99,0 (44,40) 6,6 (4,04) 652 (341,73) 30,8 (9,68) 2,2 (0,73) 48,1 (23,02) 11,9 (5,25) 3,7 (0,92) 7 Celkový průměr 142,0 (46,43) 75,5 (37,76) 6,3 (3,11) 474,25 (257,27) 30,9 (8,23) 2,1 (0,72) 47,3 (23,22) 11,4 (4,00) 3,7 (0,97)

Hadlíř

Výrazně nejvyšší podíl na rákosinném porostu Hadlíře zaujímá rákos obecný. Je zde i malé zastoupení orobince úzkolistého a širokolistého a zblochanu vodního. Prýty rákosu zde dosahovaly průměrné výšky 142 cm (84,9-185,5 cm). Napadení prýtů dosahovalo v průměru 40,3 %. Časté byly novotvary způsobené hmyzím napadením. Rez rákosová se nevyskytovala. 45,7 % prýtů kvetlo. Adventivní kořínky na tamějším rákosu téměř chybí. Nejrozsáhlejší porost rákosu na Hadlíři roste na deponiích při jižním břehu rybníka. Průměrná hustota porostu činí 75,5 prýtů na 1 m2. Rákos byl na podzim roku 2002 velmi výrazně sešlapán myslivci, kteří deponie využívají při lovu kachen. Tab. 8 Kořínky, stav a kvetení rákosu - Hadlíř Vzorek č. Průměr 1-4 Průměr 5-8 Průměr 9-12 Průměr 13-16 Průměr 1-16 Počet prýtů na 1 m2 81,00 67,00 62,00 105,00 78,75 Počet prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 18,00 6,00 4,00 12,00 10,00 % prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 22,20 9,00 6,50 11,40 12,70 Počet napadených prýtů rákosu na 1 m2 25,00 27,00 23,00 52,00 31,75 % napadených prýtů rákosu na 1 m2 30,90 44,30 37,10 49,50 40,30 Počet kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 39,00 32,00 30,00 43,00 36,00 % kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 48,10 52,50 48,40 41,00 45,70
Graf 3 Rozdělení rákosu do výškových tříd po 20 cm – Hadlíř Graf 4 Rozdělení rákosu do tloušťkových tříd po 1 mm – Hadlíř Tab. 9 Hmotnosti rostlin a % zastoupení vody v rostlinách – Hadlíř Vzorek č. Čerstvá hmotnost rostlin na 1 m2 [g] Hmotnost sušiny rostlin na 1 m2 [g] % vody v rostlinách Průměr 1-4 Celkem 2021,0 (1010,30) 1228,8 (679,37) 39,20 (4,42) Stébla zelená 893,0 (432,06) 462,8 (239,39) 48,18 (2,48) Stébla loňská 896,0 (466,71) 648,4 (372,43) 27,64 (6,07) Listy 232,0 (121,89) 117,7 (73,27) 49,28 (5,48) Jiné rostliny 0,0 (0,00) 0,0 (0,00) - Průměr 5-8 Celkem 2068,0 (549,67) 846,4 (224,97) 59,07 (11,44) Stébla zelená 600,0 (349,62) 274,6 (172,32) 54,23 (8,17) Stébla loňská 291,0 (160,51) 183,59 (101,03) 36,91 (1,59) Listy 226,0 (133,19) 97,3 (52,27) 56,95 (6,61) Jiné rostliny 951,0 (792,64) 258,2 (191,70) 72,85 (6,61) Průměr 9-12 Celkem 1383,0 (813,04) 497,22 (258,10) 64,05 (4,77) Stébla zelená 442,0 (236,67) 211,6 (109,24) 52,14 (2,79) Stébla loňská 214,0 (191,72) 122,87 (104,41) 42,58 (4,62) Listy 143,0 (90,92) 64,8 (38,83) 54,69 (2,79) Jiné rostliny 584,0 (351,72) 96,2 (66,57) 83,52 (7,44) Průměr 13-16 Celkem 2192,0 (604,03) 1110,8 (357,59) 49,32 (6,53) Stébla zelená 1148,0 (637,13) 545,8 (355,79) 52,46 (4,38) Stébla loňská 610,0 (505,79) 401,6 (359,78) 34,16 (9,75) Listy 307,0 (154,36) 132,1 (64,66) 56,97 (1,08) Jiné rostliny 127,0 (161,40) 31,4 (43,59) 75,31 (6,75) Průměr 1-16 Celkem 1916,0 (828,11) 920,8 (505,61) 51,94 (10,74) Stébla zelená 770,8 (516,08) 373,7 (273,48) 51,52 (5,40) Stébla loňská 502,8 (455,67) 339,1 (339,02) 32,55 (7,26) Listy 227,0 (139,80) 103,0 (63,92) 54,64 (4,84) Jiné rostliny 415,5 (580,75) 96,4 (143,85) 76,79 (8,73)

Olešnický velký

Tento rybník hostí ze zkoumaných lokalit nejrozsáhlejší rákosinné porosty, v nichž má nejvýraznější zastoupení orobinec úzkolistý. Zkoumání rákosu jsem prováděl na třech místech tohoto rybníka:

- „u lávky“

Populace rákosu zde dosahovala výšky v průměru 202,8 cm (nejvyšší až 248,2 cm). Hustota porostu zde dosahovala v průměru 71 prýtů na 1 m2. Rákos je vitální, poškození činí 11,2% – většinou se jedná o zaschlý vzrostný vrchol (v důsledku žíru hmyzích larev ve stéblech). 52,3 % prýtů kvetlo. 48,7 % stébel mělo adventivní kořínky. V řadě nejblíže volné hladině bylo velké množství naplavenin, čemuž odpovídá právě vysoké procento prýtů s adventivními kořínky – 60 %. Na této lokalitě jsem měřil oxidoredukční potenciál v rhizosféře rákosin – ten zde činil od 35 do 133 mV. Dále jsem odebral dva půdní vzorky a to v místě odběru nadzemní biomasy vzorků č. 1 a 3. Sediment zde byl převážně jílovitý (viz přílohu č. 7 - Půdní profily). Součet délek oddenků dosahoval kolem 71 m na 1 m2 a průměrná tloušťka oddenků činila 1,12 a 1,30 cm. Z vyrýpnutých vzorků jsem odebral část zeminy na půdní výluhy, u kterých jsem změřil univerzálním indikátorovým papírkem pH – jeho hodnota se pohybovala kolem pěti, což vyjadřuje mírně kyselou reakci. Tab. 10 Shrnutí výsledků z Olešnického velkého rybníka „u lávky“ Průměrné hodnoty: Výška prýtu [cm] Hustota porostu (počet prýtů na 1 m2) Počet živých listů na jeden prýt Počet živých listů na 1 m2 Délka nejdelšího listu [cm] Šířka nejdelšího listu [cm] Plocha nejdelšího listu [cm2] Počet kolének na jeden prýt Bazální průměr Hloubka vody [cm] Vzorek č. A B C D E F G H CH I 1 184,5 (43,93) 108 10,7 (3,42) 1160 37,4 (8,08) 1,9 (0,60) 50,4 (21,24) 13,7 (3,35) 4,4 (1,29) 28 2 235,4 (28,75) 60 11,1 (2,17) 664 45,1 (3,33) 2,6 (0,34) 80,2 (15,01) 15,4 (2,33) 4,9 (0,92) 32 3 244,4 (29,50) 32 11,8 (1,71) 376 47,0 (1,91) 2,5 (0,40) 78,1 (14,06) 15,5 (1,58) 4,8 (0,48) 30 4 248,2 (40,47) 64 14,8 (9,61) 948 47,1 (2,39) 2,7 (0,48) 84,1 (17,22) 18,7 (10,00) 5,1 (1,07) 31 Průměr 1-4 218,8 (48,08) 66 (27,20) 11,9 (5,60) 787 (295,42) 42,7 (7,14) 2,3 (0,61) 68,7 (23,81) 15,5 (5,85) 4,7 (1,13) 5 217,7 (33,66) 84 8,0 (2,59) 676 40,9 (3,74) 2,1 (0,30) 57,1 (10,22) 14,1 (2,42) 5,9 (1,17) 35 6 204,4 (32,46) 112 9,2 (3,54) 1028 42,6 (4,05) 2,1 (0,46) 61,5 (16,33) 14,4 (3,84) 5,7 (1,38) 35 7 163,8 (53,78) 32 7,0 (3,28) 224 35,1 (11,72) 1,6 (0,63) 41,0 (21,98) 10,9 (3,44) 6,1 (0,63) 35 8 174,1 (32,87) 48 7,8 (2,24) 372 39,8 (6,79) 2,0 (0,44) 53,8 (18,22) 14,7 (10,07) 5,6 (1,89) 42 Průměr 5-8 198,5 (40,82) 69 (31,16) 8,3 (3,13) 575 (308,15) 40,7 (6,33) 2,0 (0,48) 56,4 (17,12) 13,9 (5,29) 5,8 (1,49) 9 189,4 (40,94) 112 11,6 (6,91) 1248 36,4 (4,85) 2,0 (0,31) 48,8 (12,79) 19,1 (8,15) 5,2 (1,08) 32 10 177,6 (72,66) 64 8,4 (4,87) 504 33,9 (11,02) 1,7 (0,41) 41,3 (17,27) 13,9 (6,59) 5,6 (1,14) 35 11 205,4 (26,83) 76 7,8 (3,44) 596 36,4 (4,95) 2,0 (0,44) 52,6 (13,75) 14,8 (3,37) 5,8 (1,19) 40 12 200,5 (51,09) 64 7,3 (2,44) 464 35,5 (8,16) 2,0 (0,36) 48,3 (16,36) 13,1 (3,28) 6,2 (1,28) 40 Průměr 9-12 193,1 (49,67) 79 (19,67) 9,1 (5,37) 703 (318,28) 35,7 (7,26) 1,9 (0,39) 47,4 (15,53) 15,7 (6,56) 5,6 (1,22) Celkový průměr 202,8 (47,75) 71 (27,02) 9,7 (5,07) 688 (319,54) 39,5 (7,54) 2,1 (0,52) 57,0 (20,87) 15,8 (6,00) 5,4 (1,36)
Graf 5 Rozdělení rákosu do výškových tříd po 20 cm – Olešnický velký rybník „u lávky“ Graf 6 Rozdělení rákosu do tloušťkových tříd po 1 mm – Olešnický velký rybník „u lávky“ Tab. 11: Kořínky, stav a kvetení rákosu – Olešnický velký rybník „u lávky“ Řada č. 1 (Průměr 1-4) 2 (Průměr 5-8) 3 (Průměr 9-12) Průměr 1-12 Počet prýtů na 1 m2 66,0 69,0 79,0 71,3 Počet prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 32,0 54,0 60,0 48,7 % prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 48,5 78,3 75,9 68,3 Počet napadených prýtů rákosu na 1 m2 11,0 7,0 6,0 8,0 % napadených prýtů rákosu na 1 m2 16,7 10,1 7,6 11,2 Počet kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 36,0 38,0 38,0 37,3 % kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 54,5 55,1 48,1 52,3
Tab. 12: Hmotnosti rostlin a % zastoupení vody v rostlinách – Olešnický velký „u lávky“ Vzorek č. Čerstvá hmotnost rostlin na 1 m2 [g] Hmotnost sušiny na 1 m2 [g] % vody v rostlinách Průměr 1-4 Celkem 3040,0 (497,10) 1495,5 (323,03) 50,80 (6,32) Stébla zelená 1352,0 (366,81) 599,7 (148,29) 55,64 (3,13) Stébla loňská 1143,0 (595,57) 698,2 (369,55) 38,92 (5,67) Listy 520,0 (120,30) 194,5 (37,70) 62,59 (4,06) Jiné rostliny 25,0 (43,30) 3,1 (5,44) 87,44 (0,00) Průměr 5-8 Celkem 3077,0 (741,80) 1036,7 (447,08) 66,31 (9,42) Stébla zelená 1330,0 (685,64) 588,9 (295,14) 55,72 (1,47) Stébla loňská 330,0 (341,91) 172,2 (176,58) 47,83 (3,70) Listy 354,0 (166,00) 130,3 (64,71) 63,19 (5,21) Jiné rostliny 1063,0 (860,78) 145,3 (108,98) 86,33 (0,53) Průměr 9-12 Celkem 2077,0 (442,93) 774,9 (141,39) 62,69 (3,90) Stébla zelená 1318,0 (327,00) 530,8 (113,76) 59,73 (1,41) Stébla loňská 257,0 (177,05) 106,5 (67,69) 58,54 (4,38) Listy 282,0 (91,50) 105,2 (33,53) 62,69 (1,68) Jiné rostliny 220,0 (381,05) 35,4 (61,37) 83,90 (0,00) Průměr 1-12 Celkem 2731,3 (738,57) 1102,4 (443,60) 59,64 (9,67) Stébla zelená 1333,3 (487,23) 573,1 (203,95) 57,02 (2,92) Stébla loňská 576,7 (573,50) 325,6 (357,14) 43,53 (8,50) Listy 385,3 (163,5) 143,3 (60,48) 62,80 (3,95) Jiné rostliny 436,0 (706,34) 61,3 (94,49) 85,94 (1,42)
Olešnický velký rybník „u lávky“ Tab. 13 Oxidoredukční potenciál [mV] Vzorek č. Přepočteno Naměřeno 1 98 -120 2 43 -175 3 38 -180 4 133 -85 5 128 -90 6 90 -128 7 78 -140 8 88 -130 9 83 -135 10 93 -125 11 53 -165 12 68 -150 13 78 -140 14 73 -145 15 59 -159 16 90 -128 17 35 -183
Tab. 14 Teplota sedimentu 1. řada 1,5 °C 2,4 °C 0,9 °C 3. řada 0,9 °C 2,2 °C 2,5 °C 2,4 °C
Měřeno odpoledne, než se setmělo Tab. 15 Oxidoredukční potenciál [mV] – Měřeno v garáži Vzorek č. Přepočteno Naměřeno 1 36 -182 3 103 -115
Tab. 16 Podzemní biomasa Vzorek č. 1 Vzorek č. 3 5 výhonů + 45 pupenů Zelené výhony + 18 pupenů Hmotnost 0,93 kg Hmotnost 0,650 kg Oddenky: Oddenky Celková délka oddenků ve vzorku [cm] Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] Celková délka oddenků ve vzorku [cm] Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] 441 1,12 (0,18) 443 1,30 (0,31) Čísla vzorků odpovídají číslům vzorků při odběru nadzemní biomasy. Čísla v závorkách udávají směrodatnou odchylku.

- „k Březině“

Zde rákos dosahoval velmi vysokých výšek (až 342,3 cm), oproti tomu průměrná hustota porostu pouze 46 prýtů na 1 m2, což je nejnižší ze všech zkoumaných rybníků. Tamější porost je až z 99,1 % napaden rzí rákosovou. Kvetoucí stébla zaujímají přibližně padesátiprocentí podíl. Adventivní kořínky mělo 30,5 % stébel. Rovněž na tomto místě jsem odebíral vzorky podzemní biomasy. Odebral jsem dva vzorky (č. 3 a č. 7). Oddenky byly mimořádně dlouhé a silné. Tab. 17 Podzemní biomasa – Olešnický velký rybník „k Březině“ Vzorek č. 3 Vzorek č. 7 5 výhonů + 13 pupenů 4 nové výhony + 17 pupenů Oddenky: Oddenky: Celková délka oddenků ve vzorku [cm] Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] Celková délka oddenků ve vzorku [cm] Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] 364 1,8 (4,08) 463 2,14 (0,31)
Tab. 18 Kořínky, stav a kvetení rákosu – Olešnický velký rybník „k Březině“ Vzorek č. Průměr 1-8 Počet prýtů na 1 m2 55,5 Počet prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 30,5 % prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 55,0 Počet napadených prýtů rákosu na 1 m2 55,0 % napadených prýtů rákosu na 1 m2 99,1 Počet kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 28,0 % kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 50,5
Tab. 19 Hmotnosti rostlin a % zastoupení vody v rostlinách – Olešnický velký rybník „k Březině“ Vzorek č. Čerstvá hmotnost rostlin na 1 m2 [g] Hmotnost sušiny rostlin na 1 m2 [g] % vody v rostlinách Průměr 1-8 Celkem 3171,5 (594,55) 1477,7 (296,57) 53,41 (2,16) Stébla zelená 1998,0 (539,57) 923,8 (263,32) 53,77 (3,28) Stébla loňská 586,5 (341,93) 356,7 (208,34) 39,19 (11,59) Listy 313,0 (104,07) 137,8 (52,40) 55,98 (5,56) Jiné rostliny 256,5 (244,72) 59,2 (55,95) 76,92 (18,22)
Tab. 20 Shrnutí výsledků z Olešnického velkého rybníka „k Březině“ Průměrné hodnoty Výška prýtu [cm] Hustota porostu (počet prýtů na 1 m2) Počet živých listů na jeden prýt Počet živých listů na 1 m2 Délka nejdelšího listu [cm] Šířka nejdelšího listu [cm] Plocha nejdelšího listu [cm2] Počet kolének na jeden prýt Bazální průměr stébel [mm] Hloubka vody [cm] Vzorek č. A B C D E F G H CH I 1 334,4 (24,88) 16 7,5 (3,20) 120 46,7 (7,57) 2,9 (0,33) 90,0 (18,18) 19,3 (4,06) 11,6 (1,72) 0 2 303,4 (18,44) 32 7,6 (3,60) 244 49,9 (2,67) 2,7 (0,28) 90,8 (11,76) 18,3 (3,90) 8,6 (2,03) 3 342,3 (27,06) 32 10,3 (0,97) 328 45,4 (5,39) 2,3 (0,48) 71,9 (19,93) 20,5 (1,00) 10,7 (2,11) 4 296,4 (63,81) 32 9,3 (1,71) 296 45,9 (4,83) 2,2 (0,24) 68,7 (13,92) 20,3 (2,38) 7,6 (1,95) 5 336,3 (51,74) 48 10,3 (1,89) 496 48,0 (6,27) 2,5 (0,52) 82,3 (23,44) 23,0 (2,31) 9,5 (2,65) 6 284,3 (65,25) 56 9,1 (2,56) 512 43,2 (6,38) 2,4 (0,30) 69,7 (18,47) 19,8 (3,80) 7,9 (2,70) 7 316,8 (42,73) 44 10,4 (3,26) 456 48,5 (3,31) 2,8 (0,25) 90,6 (11,14) 20,5 (2,78) 10,3 (2,45) 8 226,6 (60,62) 108 8,4 (2,88) 912 39,8 (19,35) 2,2 (0,49) 60,6 (21,40) 16,4 (4,27) 6,1 (1,64) Průměr 1-8 288,0 (68,23) 46 (26,08) 9,1 (2,97) 420,5 (224,28) 44,6 (6,81) 2,4 (0,46) 74,0 (22,06) 19,3 (4,06) 8,3 (2,81)
Graf 7 Rozdělení rákosu do výškových tříd po 20 cm – Olešnický velký rybník „k Březině“ Graf 8 Rozdělení rákosu do tloušťkových tříd po 1 mm – Olešnický velký rybník „k Březině“

- „u silnice“

Průměrná výška prýtů na tomto místě je 242,3 cm, hustota porostu 100 prýtů na 1 m2. Tato populace je velmi čistá, poškozeny byly pouze dva prýty. Kvetlo 42,5 % stébel. Adventivní kořínky mají téměř všechna stébla (191 z 200 odebraných). Tato lokalita byla dalším místem, kde jsem měřil oxidoredukční potenciál a odebíral půdní vzorky s podzemní biomasou, v tomto případě na čtyřech místech – tato odpovídají vzorkům č. 1, 3, 5, 7 očíslovaných při odběru nadzemních částí rostlin. Sediment je mnohem písčitější než na místě „u lávky“ (viz přílohu č. 7 – Půdní profily). Oxidoredukční potenciál se pohyboval v širokém rozmezí mínus 222 až 68 mV. Celková délka oddenků dosahovala až 113,28 m/m2. I zde jsem měřil pH půdních výluhů, které opět vykázalo mírně kyselou reakci (pH=5). K údaji % vody v rostlinách uvádím, že jsem zjistil průměrný podíl vody v rostlinách 55%. Tab. 21 Kořínky, stav a kvetení rákosu – Olešnický velký rybník „u silnice“ Vzorek č. Průměr 1-4 (hodnoty na 1 m2) Průměr 5-8 (hodnoty na 1 m2) Průměr 1-8 (hodnoty na 1 m2) Počet prýtů na 1m2 117,00 83,00 100,00 Počet prýtů s adventivními kořínky na 1m2 115,00 76,00 95,50 % prýtů s adventivními kořínky na 1m2 98,30 91,60 95,50 Počet napadených prýtů rákosu na 1m2 2,00 0,00 1,00 % napadených prýtů rákosu na 1m2 1,70 0,00 1,00 Počet kvetoucích prýtů rákosu na 1m2 51,00 30,00 40,50 % kvetoucích prýtů rákosu na 1m2 43,60 36,10 40,50
Tab. 22 Podzemní biomasa – Olešnický velký rybník „u silnice“ Vzorek č. 1 Vzorek č. 3 Vzorek č. 5 Vzorek č. 7 5 výhonů + 18 pupenů 8 nových výhonů + 48 pupenů 9 nových výhonů + 50 pupenů 6 výhonů + 43 pupenů Hmotnost 0,8 kg Hmotnost 1,75 kg Hmotnost 1,30 kg Hmotnost 1,35 kg Oddenky: Oddenky: Oddenky: Oddenky: Celková délka oddenků ve vzorku [cm] Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] Celková délka oddenků ve vzorku [cm] Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] Celková délka oddenků ve vzorku [cm] Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] Celková délka oddenků ve vzorku [cm] Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] 608 1,50 (0,32) 708 1,49 (0,32) 622 1,35 (0,39) 639 1,54 (0,39) Tab. 23 Shrnutí výsledků z Olešnického velkého rybníka „u silnice“ Průměrné hodnoty Výška prýtu [cm] Hustota porostu (počet prýtů na 1m2) Počet živých listů na jeden prýt Počet živých listů na 1m2 Délka nejdelšího listu [cm] Šířka nejdelšího listu [cm] Plocha nejdelšího listu [cm2] Bazální průměr stébel [mm] Hloubka vody [cm] 1 231,1 (51,1) 96 10,9 (3,93) 1044 47,42 (5,28) 2,40 (0,51) 77,85 (21,52) 6,15 (1,75) 45 2 268,2 (39,1) 104 12,8 (2,54) 1284 49,53 (3,97) 2,62 (0,44) 87,70 (17,08) 7,10 (1,41) 45 3 225,0 (54,3) 120 10,7 (3,93) 1288 47,43 (6,35) 2,23 (0,40) 72,28 (19,07) 6,00 (1,22) 45 4 247,7 (40,7) 148 11,9 (3,17) 1756 48,87 (4,13) 2,19 (0,43) 72,63 (16,96) 6,13 (0,87) 50 Průměr 1-4 243,1 (49,1) 117 (19,87) 11,6 (3,53) 1343 (258,11) 48,35 (5,08) 2,34 (0,47) 76,96 (19,53) 6,32 (1,36) 5 224,9 (23,2) 124 8,3 (3,61) 1024 42,74 (3,73) 1,87 (0,33) 53,76 (12,03) 5,11 (0,95) 20 6 246,8 (71,7) 68 11,5 (3,40) 748 46,32 (4,62) 2,21 (0,36) 69,62 (16,51) 5,85 (1,37) 20 7 245,6 (44,5) 72 11,8 (2,30) 848 48,25 (4,22) 2,27 (0,37) 74,03 (16,34) 5,85 (1,29) 22 8 260,5 (25,3) 68 12,0 (2,45) 816 51,62 (2,01) 2,52 (0,25) 87,47 (10,97) 6,75 (1,14) 22 Průměr 5-8 241,1 (44,7) 83 (23,73) 10,5 (3,54) 859 (101,88) 46,49 (5,06) 2,16 (0,41) 68,31 (18,82) 5,76 (1,31) Celkový průměr 242,3 (47,35) 100 (27,71) 11,1 (3,58) 1101 (311,55) 47,58 (5,15) 2,27 (0,46) 73,37 (19,7) 6,09 (1,37)
Tab. 24 Hmotnosti a % zastoupení vody v rákosu – Olešnický velký „u silnice“ Vzorek č. Čerstvá hmotnost rostlin na 1 m2 [g] Hmotnost sušiny rostlin na 1 m2 [g] % vody v rostlinách Průměr 1-4 Celkem 3590,0 (632,06) 2104,8 (419,89) 41,37 (5,14) Stébla zelená 2350,0 (206,16) 1460,0 (304,16) 37,87 (7,69) Stébla loňská 385,0 (382,98) 132,6 (104,77) 65,55 (12,00) Listy 855,0 (178,54) 512,1 (100,05) 40,10 (2,46) Jiné rostliny 0,0 (0,00) 0,0 (0,00) - Průměr 5-8 Celkem 2385,0 (269,95) 1473,7 (203,94) 38,21 (2,28) Stébla zelená 1530,0 (160,93) 886,4 (94,42) 42,07 (1,31) Stébla loňská 455,0 (101,37) 307,5 (99,01) 32,41 (7,03) Listy 400,0 (64,81) 279,8 (33,46) 30,05 (10,91) Jiné rostliny 0,0 (0,00) 0,0 (0,00) - Průměr 1-8 Celkem 2987,5 (774,08) 1789,3 (456,65) 40,10 (4,27) Stébla zelená 1940,0 (449,78) 1173,2 (364,67) 39,53 (5,79) Stébla loňská 420,0 (282,31) 220,1 (134,30) 47,60 (15,01) Listy 627,5 (264,19) 396,0 (138,06) 36,90 (9,69) Jiné rostliny 0,0 (0,00) 0,0 (0,00) -
Graf 9 Rozdělení rákosu do výškových tříd po 20 cm – Olešnický velký rybník „u silnice“ Graf 10 Rozdělení rákosu do tloušťkových tříd po 1 mm – Olešnický velký rybník „u silnice“ Graf 11 Rozdělení rákosu do výškových tříd po 20 cm – Srovnání rybníků Graf 12 Rozdělení rákosu do tloušťkových tříd po 1 mm – Srovnání rybníků

IV. Diskuse

Na základě svého pozorování a měření různých parametrů rákosu obecného mohu seřadit zkoumané lokality z hlediska vhodnosti pro uvedenou rostlinu počínaje nejvhodnější do tohoto pořadí: 1.) Olešnický velký rybník „k Březině“ 2.) Olešnický velký rybník „u silnice“ 3.) Olešnický velký rybník „u lávky“ 4.) Blatec 5.) Hadlíř Na místě Olešnický velký rybník „k Březině“ dosahoval rákosový porost vysokých výšek, rovněž podzemní biomasa byla mohutná. Rostliny působily statným dojmem a jevilo se, že rez rákosová, která tam byla hojná, rákosu příliš neuškodila, což svědčí zřejmě o tom, že populace rákosu byla napadena až v době pozdní vegetace. Ač na mnou zkoumaném území působí přibližně stejné faktory: průběh teplot a srážek, podobná nadmořská výška a hloubka vody, a také podobné rybniční obhospodařování, zjistil jsem v populaci rákosu na rybnících v okolí Olešnice produkční rozdíly. Domnívám se, že se může jednat o různé rákosové klony. Dle mého názoru může mít vliv i přítomnost pobřežního stromového porostu, který sehrává ochrannou úlohu (Olešnický velký rybník). Na vyvození obecných závěrů v tomto směru jsem však prozkoumal málo porostů. U rybníka Blatec, v řadách č.1 a 2, jsem zjistil velkou hustotu prýtů – až 280 prýtů na 1 m2, tato skutečnost je však zapříčiněna kosením porostu, které v roce 2002 v těchto řadách před odběry proběhlo již dvakrát. Samozřejmě této skutečnosti odpovídá výška, která zde dosahovala pouze 30-48,3 cm u řady č. 1 a 77,1-83 u řady č. 2. V nekosených podmínkách se hustota populace rákosu u sledovaných rybníků pohybovala v rozmezí 46 až 121 prýtů na 1 m2. Srovnám-li hodnoty hustoty s jinými autory, mohu konstatovat podobnost. Květ (1973) – 73 prýtů na 1 m2 na Opatovickém rybníku 130 prýtů na 1 m2 na rybníku Velký Tisý 58 prýtů na 1 m2 na Kobylském jezeře 63 prýtů na 1 m2 na Novém rybníku u Mikulova Véber (1982) – 92 až 113 prýtů na 1 m2 na Kobylském jezeře 148 prýtů na 1 m2 na rybníku Bohdanečském - tyto údaje se týkají Třeboňska, jižní Moravy a východních Čech. Na Příbramsku se obdobným výzkumem zabývala v roce 1987 a 1988 studentka Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích Jana Novotná, která ve své diplomové práci uvádí hodnotu hustoty tamějších porostů rákosu v rozmezí 122-171 prýtů na 1 m2. Autorka tuto skutečnost zdůvodňuje především nízkou konkurencí ostatních rostlin. Mnou sledované porosty byly s výjimkou rybníka Hadlíře rovněž téměř čisté, avšak takové hustoty jako na Příbramsku nedosahují. Při sledování hmotnosti sušiny prýtů na 1 m2 jsem zjistil průměrnou hodnotu : 1,42 kg/m2 u rybníka Olešnický velký „k Březině“. 1,79 kg/m2 u rybníka Olešnický velký „u silnice“ 1,04 kg/m2 u rybníka Olešnický velký „u lávky“ 0,69 kg/m2 u rybníka Blatec 0,82 kg/m2 u rybníka Hadlíř U této veličiny se mnou zjištěné údaje přibližují údajům zjištěným na Třeboňsku a na jižní Moravě : Květ (1973) – 1,32 kg/m2 na Opatovickém rybníku 1,48 kg/m2 na rybníku Velký Tisý 1,26 kg/m2 na Kobylském jezeře 1, 51 kg/m2 na Novém rybníku u Mikulova Hejný, Květ a Dykyjová (1981) uvádějí tato rozmezí hodnot nadzemní biomasy rákosových porostů: – 1,75 až 3,00 kg/m2 na Opatovickém rybníku 1,83 až 2,45 kg/m2 na rybníku Nesyt 0,87 až 2,10 kg/m2 na rybníku Rožmberk Jiné výzkumy však uvádějí daleko vyšší údaje o hmotnosti sušiny na 1m2: Dykyjová a Květ (1978) – 3,4 kg/m2 na Opatovickém rybníku Dykyjová a Květ (1970) – 2,96 kg/m2 na Opatovickém rybníku 2,82 kg/m2 na Kobylském jezeře Tyto údaje však pocházejí z vybraných nejhustších částí jimi zkoumaných porostů. Diplomantka Novotná uvádí ve své práci hodnoty hmotnosti sušiny 1,44 až 4,93 kg/m2 rákosu na rybnících na Příbramsku. V naší oblasti hmotnost sušiny rákosu dosahuje oproti jiným výzkumům spíše nižších hodnot. Ač můj výzkum probíhal pouze v jednom roce (nemám tedy k dispozici dlouhodobější srovnání), domnívám se, že tato skutečnost je způsobena způsobem obhospodařování rybníků - především hnojením – a klimatickými vlivy, zejména chladným charakterem léta r. 2002 a tím, že území, kde leží mnou sledované porosty je celkově klimaticky chladnější nejen oproti jižní Moravě, ale i ve srovnání s Třeboňskem. Co se týká výšky rákosu obecného, domnívám se, že této mokřadní rostlině svědčí na stanovišti vlhko, ovšem ne vysoká hladina vody. Na mnou zkoumaných rybnících jsou však velmi podobné podmínky, proto nemohu tuto svou domněnku na základě svého výzkumu jednoznačně potvrdit. Hron a Zejbrlík (1979) uvádějí výšku rákosu i přes čtyři metry. Grau a spol.(1998) uvádí délku stébla rákosu 150-300 cm, vzácněji i vyšší. Výška rákosu ve mnou zkoumané oblasti tomuto údaji odpovídá. Dále uvádí stébla až 25 mm tlustá, což je ve srovnání se mnou naměřenými hodnotami velmi vysoký údaj a alespoň pro naše podmínky se mi zdá přehnaný. Rozměry listů uvádí: délku asi 35 až 50 cm a šířku až 30mm. Mnou zjištěné údaje jsou ještě o něco málo vyšší. Rákos roste ve všech světadílech. (Hron a Zejbrlík, 1979) Pro zajímavost uvádím některé údaje z ciziny: Husák (1999). – Severní Švédsko (Bothnický záliv, poblíž Gammelstaden fringe): největší hustota porostu: 164 prýtů na 1m2 a stébel byla 2,48m. – Střední Švédsko (jezero Takern) – hustota 88 prýtů/m2 a nejvyšší délka stébel 3,62m. – V Dánsku (Vejlerne Nature Reserve): hustota porostu nepřekročila 120 prýtů/m2 a délka stébel činila kolem 2 m. – Ve Španělsku (Ebro Delta) měl jeden klon rákosu stébla dlouhá 4,7 m a bazální průměr stébla 17mm! Můj další výzkum spočíval v hodnocení podzemní biomasy. Zde však musím uvést, že vzhledem k velmi nepříznivým klimatickým podmínkám – vysoké hladině vody, opožděným výlovům a následnému rychlému zamrznutí rybníků, se mi nepodařilo odebrat všechny plánované vzorky podzemní biomasy. Na odebraných vzorcích jsem posuzoval celkovou délku a průměrnou tloušťku oddenků. Srovnáme-li hodnoty naměřené na Olešnickém velkém rybníku „u lávky“ a „u silnice“, zjistíme, že na Olešnickém velkém rybníku „u silnice“ jsou hmotnost, celková délka i průměrná tloušťka oddenků vyšší. Domnívám se, že je to způsobeno složením sedimentu – „u silnice“ je půda více písčitá, což se pro kořenový systém jeví prospěšnější než jílovité prostředí „u lávky“. Ve vzorku č. 7 na Olešnickém velkém rybníku „k Březině“ je však celková délka oddenků ještě vyšší, rovněž tak střední průměr oddenků. Tato skutečnost odpovídá složení půdního profilu, kde se sice nevyskytuje čistý písek, je však hojně přimíšen v humusu i v jílu. Tyto vzorky byly odebrány v zapojeném porostu, čímž si také vysvětluji velkou celkovou délku oddenků. Zjištěná hodnota pH půdních výluhů ze shodných lokalit výše uvedených se pohybovala v rozmezí hodnot 5-6, což vykazuje mírně kyselou reakci. Hodnota pH je u všech výluhů přibližně stejná, to je i logické, jelikož vzorky půdy pro tyto výluhy byly odebrány ze stejného rybníka, tudíž ve velmi podobných podmínkách. Rovněž v těchto dvou oblastech jsem měřil oxidoredukční potenciál v rhizosféře rákosu. „U lávky“ se oxidoredukční potenciál pohyboval od 35 do 133 mV, což je hodnota, při které je dusík redukován z NO3- na N2O, N2 a NH4+, mangan z Mn4+ na Mn2+ a redukuje se železo z Fe3+ na Fe2+. „U silnice“ se oxidoredukční potenciál pohyboval v rozmezí od –222 do +118. Na místech 1,2,3,4,5,6,10 je velmi nízký, pravděpodobně se tam vyskytovalo větší množství organické hmoty (možná zbytek hnoje). Na místech s tak nízkým potenciálem je již redukováno všechno jako na místě „u lávky“ a dále se redukuje síra z SO4= na S=. Na místě s oxidoredukčním potenciálem –222 se již redukuje i uhlík z CO2 na CH4. (Mitsch a Gosselink 2000) Na ostatních místech se oxidoredukční potenciál pohyboval v hodnotách podobných jako „u lávky“. Rákos na rybnících Blatec a Hadlíř je poměrně chudý na adventivní kořínky, pravděpodobně je tam malé množství humusu. Dle ústního sdělení J. Květa existuje teorie, že rákos stojící více ve vodě obsahuje větší množství vody, můj výzkum to však nepotvrzuje. Rybníky v okolí Olešnice jsou intenzivně obhospodařovány a hnojeny, s čímž mnohdy souvisí i nadbytek živin. Votrubová a kol. (1999) uvádí, že ze tří rákosinných druhů, které byly sledovány (Phragmites australis, Acorus calamus a Glyceria maxima) je právě rákos nejcitlivější na přebytek živin, ale naopak k přebytku dusíku se jeví jako nejtolerantnější. Domnívám se tedy, že rákosu intenzivní obhospodařování a hnojení příliš neprospívá a místo něj nastupují ostatní rákosinné druhy.

V. Závěr

Ve své práci, jsem se snažil o zjištění či ověření několika skutečností uvedených v úvodu. 1.) Podíl rákosu na tvorbě pobřežních rákosinných porostů na vybraných rybnících. Tento podíl jsem demonstroval na barevných zákresech v mapách. Rákos obecný převažuje v rákosinném porostu u rybníků Hadlíře, Malé Jitry, Březiny, Olešnického Nového a Parezníku. Na rybnících Bartoš velký a Bartoš malý se rákos vůbec nevyskytuje. Na zbývajících zmapovaných rybnících rákos nedosahuje 45% zastoupení v rákosinných porostech. 2.) Na rybnících, které jsem zkoumal, jsem nezjistil žádnou výraznou zonaci porostů rákosu, takže nemohu svou prací potvrdit závislost vzrůstu rákosu obecného na hloubce vody. 3.) Produkční charakteristiky rákosu obecného jsou různorodé, vyplývají z tabulek a grafů. Porovnáme-li čerstvé hmotnosti rákosu ze zkoumaných míst, můžeme rákosové porosty seřadit sestupně do následujícího pořadí: Olešnický velký rybník „k Březině“, Olešnický velký rybník „u silnice“, Olešnický velký rybník „u lávky“, Hadlíř, Blatec. Pokud bychom však nebrali v úvahu kosený rákos u rybníka Blatec (řady č. 1 a 2), vyměnily by si rybníky Hadlíř a Blatec místo. 4.) Existence vztahů mezi a.) bazální tloušťkou stébla a výškou prýtu. Na základě provedených měření mohu uvést, že často má dlouhé stéblo široký bazální průměr, ale přímou závislost potvrdit nelze, neboť jsem zjistil i velmi dlouhá stébla s velmi malým bazálním průměrem a naopak. b.) hustotou, průměrnou výškou prýtů a nadzemní biomasou porostu. Mezi výškou stébel a hmotností nadzemní biomasy je pravděpodobně kladný vztah, mezi výškou stébel a jejich hustotou asi vztah záporný. Mezi hustotou stébel a nadzemní biomasou jsem žádný vztah nenalezl. c.) součtem ploch nejdelších listů na jednotlivých stéblech v porostu (celková plocha nejdelších listů je na základě dosavadních poznatků v korelaci s celkovou listovou plochou porostu, na níž probíhá fotosyntéza - J. Květ, osobní sdělení) a nadzemní biomasou porostu. Na základě svých pozorování soudím, že mezi těmito veličinami existuje zřejmý kladný vztah. 5.) Velikost oddenkového a kořenového systému byla zjišťována na všech třech lokalitách Olešnického velkého rybníka. Délka oddenků se pohybuje od 364 do 701 cm na 0,25m2, průměrná tloušťka oddenků je 1,12-2,14 cm, a hmotnost se pohybuje kolem 1 kg na 0,25m2. 6.) Oxidoredukční potenciál činil od 35 do 133 mV na místě „u lávky“. Na místě „u silnice“ se pohyboval ve větším rozmezí a činil i –222 mV (možnost ložiska organické hmoty, např. hnoje), ale i +118 mV. V rhizosféře rákosu na sledovaných lokalitách jsou proto mírně až silně redukční (anoxické) podmínky vyžadující poměrně intenzivní transport vzdušného kyslíku aerenchymatickým pletivem do oddenků a kořenů. Vzhledem k podobnosti podmínek na všech zkoumaných rybnících je možné předpokládat podobné oxidoredukční potenciály také v ostatních zkoumaných rákosových porostech. 7.) Zjištění nejvhodnějších míst pro zachování rákosových porostů. Jako nejvhodnější rybník ze zkoumaných rybníků v okolí Olešnice na základě svého pozorování a měření označuji Olešnický velký, kde se vyskytuje mnoho kvalitních porostů. Domnívám se však, že i ostatní rákosové porosty na dalších rybnících v okolí Olešnice si zasluhují pozornost a ochranu od rybničních hospodářů, aby rákos obecný, významná to složka vegetace mokřadů, zde mohl plnit svou důležitou ekologickou úlohu. Praktický význam mé práce spočívá především ve zjištění stavu rákosových porostů, protože rákos obecný je u nás nejdůležitější pobřežní rostlinou, která je intenzivním obhospodařováním potlačována. Poznatky z mé práce se dají použít při návrhu některých porostů k ochraně.

VI. Abstrakt

Obec Olešnice, ve které žiji je obklopena poměrně rozsáhlou rybniční soustavou napojenou na řeku Stropnici. Výzkum rákosin byl ve velkém rozsahu prováděn například na Třeboňsku, z oblasti Olešnice však žádné údaje o stavu rákosin nejsou. V letech 2002 a 2003 jsem zmapoval rákosinné porosty na rybnících Bartoš velký, Bartoš malý, Hadlíř, Jandovec, Březina, Vejšovec, Olešnický nový, Olešnický velký, Parezník, Jitra velká, Jitra malá, Borek a Lhoták a vyhodnotil podíl rákosu na tvorbě těchto porostů. Na pěti místech jsem provedl podrobný výzkum rákosu – byla to tři místa na rybníku Olešnický velký („u silnice“, „u lávky“ a „k Březině“) a po jednom místě na rybnících Blatec a Hadlíř. Na rákosu z těchto míst jsem zjišťoval stav a měřil produkční charakteristiky. Na všech třech místech na Olešnickém velkém rybníce jsem provedl odběr podzemní biomasy a na základě těchto odběrů jsem zakreslil půdní profily. Spočítal jsem celkovou délku oddenků ve vzorku a jejich průměrnou tloušťku. Na místech „u silnice“ a „u lávky“ jsem změřil oxidoredukční potenciál v rhizosféře rákosu a z odebraných vzorků jsem odebral vzorky zeminy na půdní výluhy pro měření pH. Získané údaje jsem zpracoval do tabulek a grafů a porovnal je s výsledky prací jiných autorů. Na základě svého pozorování a měření různých parametrů rákosu obecného mohu seřadit zkoumané lokality z hlediska vhodnosti pro uvedenou rostlinu počínaje nejvhodnější do tohoto pořadí: 1.) Olešnický velký rybník „k Březině“; 2.) Olešnický velký rybník „u silnice“; 3.) Olešnický velký rybník „u lávky“; 4.) Blatec a 5.) Hadlíř. Rákos obecný má na rybnících v okolí Olešnice ryze ekologický význam a jako nejvýznamnější složka vegetace mokřadů, která je intenzivním obhospodařováním rybníků potlačována, si zasluhuje pozornost a ochranu – kdyby alespoň trochu k tomuto má práce přispěla, byl by zcela naplněn její smysl.

VII. Seznam použité literatury

Dostál, J, Květena ČSR, Praha: Přírodovědecké nakladatelství 1950. 2269 s Dostál, J, Klíč k úplné květeně ČSR, Praha: ČSAV 1958. Dykyjová, D, Květ, J, Comparison of biomass production in reedswamp communities growing in South Bohemia and South Moravia. In Productivity of terrestrial ecosystems production processes. Praha: 1970. Dykyjová, D, Květ, J, Pond Litoral Ecosystems. Berlín: 1978. Grau, J, Kremer, B. P. , Moeseler, B. M., Rambold, G, Triebel, D, Trávy. Přel. J. Váňa. 1. vyd. Praha: Ikar 1998. 287 s. Přel. z Graeser: ISBN 80-7202-260-1 Hejný, S, Květ, J, Dykyjová, D, Survey of Biomass and Net Production of Higher Plant Communities in Fishponds. Folia Geobot. Phytotax. Praha 1981. Hron, F, Zejbrlík, O, Rostliny luk, pastvin, vod a bažin, Praha: SPN 1979. 423 s Husák, Š, Structure of reed stands at different eureed sites. In Abstracts – International Conference on Phragmites-dominated wetlands, their functions and sustainable use. Třeboň: 1999. s 14. Kubát, K, Hrouda, L, Chrtek, J jun., Kaplan, Z, Kirschner, J, & Štěpánek, J, Klíč ke květeně České republiky, Praha: Academia 2002. 928 s Květ, J, Shoot biomass, leaf area index and ,ineral content in selected South Bohemian and South Moravian stands of common reed (Phragmites communis TRIN.). In Hejný, S. (ed.) Ecosystem Study on Wetland Biome in Czechoslovakia. Třeboň: 1973. Květ, J., Husák, Š., Biologická a ekologická charakteristika rákosu obecného (Phragmites australis), Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 19, 1984, Mater. 4: 29,32 Mitsch, W. J., Gosselink, J. G., Wetlands Third Edition, New York: John Wiley & Sons, Inc. 2000. 920 s Véber, K, Biologické základy pěstování a využití rákosu obecného v Československu, Praha: Academia 1982. Votrubová, O, Vojtíšková, L, Munzarová, E, Čížková, H, Juřicová, B, Pecháčková, A, Nutrient over-suply effects on the performance of three wetland species. In Abstracts – International Conference on Phragmites-dominated wetlands, their functions and sustainable use. Třeboň: 1999.s 75.

VIII. Seznam příloh

Příloha č. 1 Mapka rybniční soustavy 1 :50 000 Příloha č. 2 – 6 Zákresy odběrů na rybnících Příloha č. 7 Půdní profily Příloha č. 8 Vysvětlivky ke snímkům z map Příloha č. 9-17 Barevné zákresy rákosinných porostů v mapových snímcích Příloha č. 18-20 Fotografické snímky z rybníků: Blatec, Hadlíř, Olešnický velký Příloha č. 21 Ukázka protokolu k měření rákosu Příloha č. 22 Ukázka protokolu k hmotnostem biomasy

Příloha č. 21 – Ukázka protokolu k měření rákosu

Olešnický velký rybník „u lávky“, vzorek č.1 Délka [cm] Květ Stav Počet listů Průměr [mm] Délka nejdelšího listu [cm] Šířka nejdelšího listu [cm] Kořínky Poznámky 198,2 Ano Zdravý 10 4,1 37,2 2,0 Ano Kvete světle 190,1 Ano Zdravý 12 4,4 38,2 1,7 Ano Kvete světle 195,2 Ano Zdravý 11 4,8 40,9 2,0 Ano Kvete světle 230,2 Ano Zdravý 10 4,0 47,1 2,4 Ne Kvete tmavě 189,9 Ano Zdravý 9 4,2 41,0 1,8 Ne Kvete světle 202,9 Ano Zdravý 8 4,4 42,5 2,1 Ano Kvete světle 227,1 Ano Zdravý 11 4,6 41,0 2,0 Ano Kvete světle 220,5 Ano Zdravý 8 5,3 50,1 2,0 Ano Kvete světle 260,5 Ano Zdravý 12 5,9 40,4 1,9 Ano Kvete světle 267,1 Ano Zdravý 10 6,9 42,7 2,9 Ano Kvete tmavě 245,5 Ano Zdravý 9 7,4 48,1 3,1 Ano Kvete světle 209,5 Ano Zdravý 8 6,7 35,7 2,8 Ne Kvete světle 142,3 Ne Zaschlý vrchol 12 3,4 39,0 1,4 Ano 212,8 Ne Zaschlý vrchol 17 4,8 37,0 2,4 Ano Má 1 postranní větev 204,1 Ne Zaschlý vrchol 10 5,5 40,3 2,4 Ano Jednostranně postavené listy 180,5 Ne Zdravý 14 3,3 39,2 1,8 Ano 121,1 Ne Zdravý 14 2,4 27,0 0,8 Ne 149,1 Ne Zdravý 11 2,7 35,1 1,5 Ne 108,1 Ne Zdravý 7 2,8 22,0 0,9 Ne 143,0 Ne Zdravý 12 3,1 30,3 1,7 Ne 169,0 Ne Zdravý 17 3,6 34,1 1,7 Ne 191,2 Ne Zdravý 12 4,7 42,8 1,9 Ne 160,2 Ne Zdravý 8 5,3 29,8 1,8 Ne 89,9 Ne Zdravý 1 2,8 10,3 0,5 Ne 185,1 Ne Zdravý 18 3,2 38,7 1,7 Ne 129,9 Ne Zdravý 8 3,8 35,1 1,7 Ne 159,1 Ne Zdravý 11 4,1 43,2 2,8 Ne

Příloha č. 22 – Ukázka protokolu k hmotnostem biomasy

Olešnický velký rybník „u silnice“, vzorek č. 1 Hmotnosti Stanoviště Hmotnost celkem [g] Stébla zelená Stébla loňská Listy Jiné rostliny Po sklizni 1 700 525 15 160 0 Po sušení na půdě 1 432,5 301,0 22,5 109,0 0,0 Po dosušení v Třeboni 1 394,57 275,01 20,16 99,40 0,00 Po sklizni 2 1150 650 250 250 0 Po sušení na půdě 2 723,6 487,5 78,1 158,0 0,0 Přepočteno 2 655,48 445,03 70,56 139,88 0,00 Po sklizni 3 830 550 100 180 0 Po sušení na půdě 3 504,4 333,8 46,4 124,2 0 Přepočteno 3 456,61 304,72 41,92 109,96 0,00 Po sklizni 4 890 625 0 265 0 Po sušení na půdě 4 662,0 478,0 0,0 184,0 0,0 Přepočteno 4 599,26 436,36 0,00 162,90 0,00 Po sklizni 5 580 380 80 120 0 Po sušení na půdě 5 372,4 248,7 51,2 72,5 0,0 Přepočteno 5 337,48 227,04 46,26 64,19 0,00 Po sklizni 6 495 320 100 75 0 Po sušení na půdě 6 335,7 199,4 68,8 67,5 0,0 Přepočteno 6 303,95 182,03 62,16 59,76 0,00 Po sklizni 7 635 400 130 105 0 Po sušení na půdě 7 436,5 257,0 98,0 81,5 0,0 Přepočteno 7 397,43 234,34 87,99 75,10 0,00 Po sklizni 8 675 430 145 100 0 Po sušení na půdě 8 480,7 266,5 123,0 91,2 0,0 Přepočteno 8 435,16 243,29 111,13 80,74 0,00 Po sklizni Průměr 744,38 485,00 102,50 156,88 0,00 Po sušení na půdě 493,48 321,49 61,00 110,99 0,00 Přepočteno 447,49 293,48 55,02 98,99 0,00 Po sklizni SMODCH 193,98 112,44 73,31 66,05 0,00 Po sušení na půdě 126,57 100,01 37,21 39,30 0,00 Přepočteno 114,31 91,31 33,58 34,52 0,00

IČO: 74160621 | E-mail: FotoJen@fotojen.cz | SMS: 608 281 831 | Jabber/XMPP: Lechy@member.fsf.org | IRC: FotoJen@irc.libera.chat

| | FotoJen na Firmy.cz